Znojmo - rotunda

Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě   
   
Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, zapsaná do seznamu národních kulturních památek již 30. března 1962, je dnes řazena na třetí místo v pořadí důležitosti památek na našem území, hned za Pražským hradem a Karlštejnem.
    
Popis:   
Je to proporcionálně velmi vyvážená centrální stavba s válcovitou lodí o průměru 6,79 metrů, k níž se pouhou hranou připojuje podkovovitá, 3,5 metru široká apsida. Kopulí zaklenutá loď je 10,11 metrů vysoká a apsida, sklenutá konchou, dosahuje ve středu triumfálního oblouku výšky 5,9 metrů. Na ose kněžiště je zdivo prolomeno jedním okénkem s jednoduchou špaletou. Podobná tři další okénka se otevírají v západní, jihojihozápadní a v jihojihovýchodní části stěny válcovité lodi. Na netypické, severní straně lodi byl umístěn původní obdélníkovitý vchod v půlkruhovitě sklenutém portálu s tympanonem. Zajímavé byly dosud funkčně nevysvětlené čtvercovité otvory, pravidelně umístěné nad sebou v několika rovinách. Procházejí celou hmotou zdiva a zaslepuje je pouze vrstva vnitřní omítky. Jsou dobře zachyceny již na starých kresbách rotundy. Lze se domnívat, že vznikly obezděním dřevěného hranolu pomocného zevního lešení. Ozdobným kamenným prvkem je hnědočervený pískovec na portálu, okně a římse. Jeho zlomky se objevovaly také pod podlahou rotundy. Vnitřní stěny rotundy jsou omítnuty a vyzdobeny nástěnými malbami. V nich spočívá hlavní význam a výjimečnost hradní kaple. Malby zobrazují hlavně figurální motivy, v nichž se zcela neobvykle a přitom nenásilně propojují křesťanské prvky s obrazy světských panovníků. 
Archeologický průzkum (1987-1990) skončil. Po několika letech je tak znovu otevřena Znojemská rotunda, která především v posledním desetiletí vstoupila hluboko do povědomí naší veřejnosti. Tento historický stavební klenot, který obsahem svých unikátních nástěnných maleb, znázorňujících panovnickou dynastii vládnoucí na území našich národů, svým významem daleko přesahuje naše hranice a stává se mimořádnou památkou v rámci celoevropské kulturní historie. A to jak pokud jde o její stáří a styl, tak i pokud jde o výjimečný obsah mistrovsky provedených nástěnných maleb. 
Skalní ostrožna Znojemského hradu (obr. 4) leží na samém okraji zvlněného území Českomoravské vysočiny, z něhož se otevírá široký pohled do úrodné nížiny Dyjskosvrateckého úvalu. Vybíhá do nápadného jazykového tvaru s osou ve směru SV – JZ. Z jižní a jihozápadní strany ohraničují návrší příkré srázy spadající k řece Dyji. Západním a severozápadním směrem se zase strmě sklánějí do hlubokého údolí Gránického potoka. Na jihovýchodě navazuje ostré úbočí výrazné kotliny, tzv. Jámy, která ostrožnu odděluje od návrší s kostelem sv. Mikuláše. Pouze na východní straně přechází výšina úzkým hřbetem v plošinu, na níž krystalizovalo původní podhradí, základ pozdějšího středověkého jádra města Znojma. 
    
Historie:   
Rotunda stojí na druhém nádvoří znojemského hradu jako jediný svědek nejstarších dob města Znojma a snad i nejstarší stojící stavba na našem území. O její skutečné stáří se zatím vedou spory. Většina odborníků (J. Mašín, A. Friedl, A. Merhautová, B. Krzemieńska, D. Třeštík) se domnívá, že byla postavena v první polovině 11. století a malby provedeny najednou a současně v roce 1134. J. Zástěra (1986, 1990) na základě výkladu maleb předpokládá její vznik ve druhé polovině 9. století. L. Konečný (1997) klade stavbu rotundy do 2. poloviny 11. století a její výmalbu na začátek 90. let 11. století. Nejnověji se ikonografií maleb, dobou jejich vzniku i stářím rotundy samotné zabýval P. Šimík (1999, 2000). Na základě archeologického průzkumu rotundy (B. Klíma 1989-1990) a studia maleb se domnívá, že starší rotundu asi ze závěru 1. třetiny 10. století, pobořenou snad Maďary v polovině 10. století, dal opravit, zaklenout, nově omítnout a vymalovat kníže Břetislav v letech 1019-1034, kdy byl správcem Moravy (I. etapa výmalby). V letech 1035-1055 (II. etapa) opět Břetislav dal malby doplnit a konečně v roce 1134 (III. etapa) Soběslav I. výmalbu rotundy uvedl do dnes známé podoby. 
    
Význam:   
Nástěnné malby dosahují mimořádně významné výrazové síly, umocněné i vyrytým nápisem v omítce, který se hlásí k roku 1134 a byl objeven při restaurátorském ošetření maleb F. Fišerem v roce 1949.
Malby zcela oprávněně stojí od počátku odborného zájmu v popředí vědecké pozornosti a staly se vděčným předmětem podrobného studia řady badatelů. O tomto nápisu najdete podrobnější informace na samostatné straně NÁPIS.
Vedle stále se opakujících úvah o významu maleb a jejich ikonografickém výkladu se řada předních historiků umění dotkla též funkce rotundy. Uvažovali o ní jako o kapli na hřbitově sociálně nižších vrstev obyvatelstva (Guth 1934, 817-818), kultovém kostele bez speciálního určení (Cibulka 1931), ale nejpravděpodobnější výklad, k němuž se přiklání nejvíce odborníků a který podtrhl V. Richter (1936, 246), podal V. Birnbaum. Rotundu považoval za knížecí kapli sídelního hradu s dodatečnou funkcí velkofarního chrámu (Birnbaum 1926-27). 
Starobylé město Znojmo, od 11. století jedno ze tří nejdůležitějších správních a hospodářských středisek Moravy, zdobí bohatá historie i významné uměleckohistorické památky.
Největšímu zájmu se vždy těšila malá hradní kaple – rotunda sv. Kateřiny – původně zasvěcená Nanebevzetí P. Marie, která stojí na okraji vysoké skalní ostrožny v areálu starého přemyslovského hradu. Patří k našim nejvýznamnějším románským památkám.