Poutní místo je 14 km východně od Jeseníku odtud přes Rejvíz do Zlatých Hor, J 4 km
Historie:
Zvláštní je případ, který stál u zrodu poutního místa Panny Marie Pomocné (Maria Hilf) ve Zlatých Horách (dříve Zuckmantel). V době 30leté války za vpádu švédských vojsk utekla Anna Tannheiserová, která byla v požehnaném stavu, na horu Boží Dar (Gottesgabe), kde osamocená porodila syna Martina, který se stal pozdějším váženým občanem a městským radním. Z vděčnosti za záchranu při svém narození přikázal v poslední vůli, aby na tomto místě byl zavěšen obraz Panny Marie. Tento příkaz splnila jeho dcera Marie Weisová a nechala zhotovit malířem Šimonem Schwarzerem kopii slavného obrazu pasovské Madony s dítětem namalovaného Lucasem Cranachem st. (žil v letech 1472-1553). Zlatohorská kopie se liší oblečením a korunkami, které na originále nejsou. Obraz začal přitahovat zástupy poutníků svým zvláštním kouzlem i vyslyšením a uzdravením z různých nemocí. Během 10 roků byla zde postavena kaple, v r. 1729 rozšířena a zavěšena jiná kopie obrazu, protože původní obraz Panny Marie Pomocné byl přenesen do farního zlatohorského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V době josefínských reforem přišel několikrát příkaz k odstranění lesní kaple, který však nebylo možné provést, protože se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten rozkaz splnit. Kapacita kaple nedostačovala, a proto byla posléze nahrazen poutním kostelem vybudovaným v letech 1834-1841. Postupně bylo doplněno i okolí, křížová cesta ve formě dvoumetrových kamenných pyramid, kaple sv. Anny, sv. Marty, lurdská jeskyně, vodní kaple se studánkou, poutní dům a aj. Počet poutníků před 2. svět. válkou se pohyboval kolem 80-100 tis. ročně. Válečné události Maria Hilf nepoškodily.
V letech komunistické diktatury byly pod různými záminkami zakázány nejdříve poutě (1952) a poté následovala celková devastace zvýrazněná "řízeným" vandalismem. Marná byla snaha zachránit svatyni v r. 1968, kdy byla renovována střechou a učiněna příprava pro rozsáhlou generální opravu. Nerovný souboj trvající bezmála 20. roků skončil 22. září 1973, kdy byl kostel vyhozen do vzduchu a buldozery srovnán se zemí...
Po revoluci je již v r. 1990 ustanoveno "Sdružení pro obnovu poutního místa". V dubnu 1990 je posvěcen základní kámen papežem Janem Pavlem II. na Velehradě. Stavební práce započaly na jaře 1993 a dne 23.9.1995 byl kostel posvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. V dalších létech je posvěcen klášter a poutní dům, ambity, venkovní obětní stůl a zvony. Bylo rovněž upraveno okolí. Na místě zničeného kostela se obnovily poutě, bohoslužba slova je uskutečňována v jazyce českém, německém a polském, setkávají se zde různé iniciativy, zejména mládeže. Vzhledem k prvotnímu aspektu vzniku poutí je toto místo zasvěceno taky Panně Marii Ochránkyni počatého života.
Zlaté Hory
