Na západním pobřeží Itálie, jižně od dnešního Salerna, leželo město Elea. Zde, tedy v italské kolonizační oblasti Řeků, vznikla v stejné době jako pythagorejská i další filosofická škola, zvaná elejská. Má tři nejvýznamnější zástupce, kteří na sebe myšlenkově navazují (Hegel uvádí čtyři významné filosofy, tím chybějícím je poměrně nevýrazný Melissos). Nejstarším z nich je Xenofanés, který se narodil kolem roku 580 před n.l. Dosáhl mimo jiné věku asi sta let.
Pocházel z Malé Asie, cestoval celá desetiletí (prý 67 let) jako putující básník a pěvec po řeckých městech, až se nakonec usadil v Eleji a založil tamější filosofickou školu. Dochované fragmenty jsou úryvky básní, možná filosoficko - naučných. Je to právě Xenofanés, kdo zahajuje smělý útok filosofie proti starému řeckému náboženství. Vyčítá Homérovi a Hésiodovi, že bohům přisoudili činy, které mezi lidmi platí za hanebné, jako je krádež, cizoložství a podvod. Xenofanés také zesměšňoval představu, že bohové vypadají stejně jako lidé. Poznamenal, že černoši tvoří své bohy černé a s ploským nosem, Thrákové modrooké a zrzavé, a kdyby voli, koně a lvi měli ruce a tvořili by umělecká díla, jejich bohové by vypadali jako voli, koně nebo lvi. Xenofanés tvrdil, že lidé nemohou o bozích vědět nic jistého a nikdy to ani vědět nebudou.
Pravda je podle něj relativní. Jedno je však podle něj jisté - nemůže být množství bohů, jeden bůh nemůže vládnout nad ostatními. To, co je nejvyšší a nejlepší, může být jen jedno. Tento bůh je všudypřítomný a jeho podobu ani myšlení nelze srovnávat se smrtelníky. Nejvyšší bůh je ale pro Xenofana zároveň identický s jednotou celku světa, takže jeho nauka může být nazvána panteistickou. Zachované fragmenty zároveň ale připouštějí jiné interpretace. Podle Xenofana má jeho všudypřítomný bůh těchto 7 vlastností:
1. je jeden
2. je největší
3. je odlišný od lidí jak psychicky, tak fyzicky
4. je cele přítomný svým vnímáním a myšlením
5. je nehybný (fyzicky)
6. je aktivní psychicky
7. je tělesný - má kulovou podobu (koule je v antice považována za absolutně dokonalý tvar - je pravidelná, nemá začátek ani konec)
Xenofanés je tedy první řecký filosof, který jako střízlivý logik vytáhl do boje proti tradičnímu náboženství, dále proti všem pověrám a proti víře v zázraky a v putování duší (to hlásali pythagorejci). Tím, že ztotožnil nejvyšší bytost s jednotou celku světa, stal se zakladatelem nauky o věčném, neproměnlivém bytí za rozmanitosti jevů; nauky, kterou jeho žáci dále důsledně propracovali. Nebyl jen filosofem, ale například podle nalezených zkamenělin zjistil, že Země byla kdysi pokryta vodou.