waka
jap.; tradiční jap. básnická forma s pevně určenou délkou řádek o 5-7-5-7-7 slabikách. Stejně jako básnictví haiku i básnictví waka je silně prostoupeno duchem zenu a bylo často voleno zenovými mistry, když chtěli vyjádřit svůj zenový zážitek poetickou formou.
wan-wu
čín., dosl.: "deset tisíc věcí nebo bytostí"; stereotypní výraz pro úhrn forem jevů ve vesmíru. "Deset tisíc" zde znamená jednoduše nesčetné nebo všechny
wasan
jap. dosl.: "chvalozpěv"; obecně buddh. chvalozpěv, v němž je opěvován Buddha, bódhisattva, patriarcha (sóšigata) či jiné buddh. téma. V oblasti zenu je znám především "Chvalozpěv na zazen" sepsaný velkým jap. zenovým mistrem Hakuin Zendžim (Hakuin Zendži zazen wasan), v němž je oslavován základní význam praxe zazenu k odhalení stále přítomného pravého bytí.
wató
jap. (čín. chua-tchou), dosl.: "slovo-hlava"; pointa, jádro kóanu, slovo, v němž se kóan rozřeší, když se zabýváme kóanem jako duchovním prostředkem výuky. Kóan může mít pouze jedno, nebo také více wató, a wató se může skládat z jediného slova (ičidžikan) nebo dlouhé výpovědi.
wen-ta
čín.; viz mondó
Wu-men-kuan
čín. (jap. Mumonkan), dosl.: "Brána bez vrat" nebo "Průchod bez dveří"; jedna ze dvou nejvýznamnějších sbírek kóanů zenové literatury, druhou je Pi-jen-lu. Wu-men-kuan byla zkompilována čínským čchanovým mistrem Wu-men Chuej-kchajem (Mumon Ekai). Sestává ze 48 kóanů, které Wu-men sebral,sestavil a v roce 1229 vydal spolu s krátkými výklady pravého chápání příslušných kóanů a oslavnými básněmi (džu). V roce 1254 vzal jap. mistr Kakušin, Wu-menův žák a následovník v dharmě (hassu), Wu-men-kuan s sebou do Japonska. Šun´o Reizan, dědic Kakušinovy dharmy ve 4. generaci, vydal v roce 1405 v klášteře Kóondži dodnes autoritativní jap. edici tohoto díla. Zde je celé dílo Wu-men-kuan.
wu-sin
čín.; viz mušin