Lóže Cestou Světla byla založena v roce 1926.
Zakládajícími členy byli převážně vysokoškolští učitelé, kteří působili vnově založených českých vysokých školách. Dochovaná matrika předválečné lóže obsahuje celkem 133 položek. Pod číslem 1 je uveden rektor Masarykovy university v Brně profesor Edward Babák, který byl nositelem mistrovského pasu, vydaného v roce 1919 italskou Gran Loggia Nazionale. Zemřel však v roce 1926, nedlouho před vnesením světla do nové lóže. Dalšími zakládajícími členy byli např. profesoři Bohuslav Bouček, Jan Caha, Vladimír Groh, Václav Neumann, František Ševčík, Jan Lenfeld, Dobroslav Krejčí, Bohumil Kladivo a další. Matrika lóže Cestou Světla kromě řady dalších údajů uvádí i příčinu úmrtí některých svých členů. Často zde lze nalézt poznámky typu ubit při výslechu na gestapu (Václav Bureš), zahynul v koncentračním táboře Osvětim (Josef Kudela, Zdeněk Krejčí, Ladislav Jandásek), popraven v Berlíně (Jan Uher, Antonín Slavík), zahynul v Mauthausenu (Josef Tvrdý, Tomáš Vacek, František Koláček, Jan Florian, František Hutař), popraven v Brně (již uvedený Vladimír Groh).
Tuto etapu existence lóže ukončila německá okupace v roce 1939; naděje na plné obnovení činnosti po válce pak zmařil převrat v roce 1948 a to, co po něm následovalo.
Po uvolnění poměrů v roce 1989 byly znovu vytvořeny podmínky pro činnost zednářských lóží. V roce 1990 v Brně vznikl kroužek zájemců o zednářství, kteří byli posléze iniciováni v pražské lóži Comenius. Vůdčí osobností této skupiny byl Jaromír Dvořák, syn jednoho z významných prvorepublikových zednářů. Dne 20.6.1992 došlo k vnesení světla do obnovené lóže Cestou Světla z rukou Velikého Orientu Francie, který jí vystavil patent. Tak započal nový díl cesty naší lóže, která se posléze v roce 1993 stala jednou ze čtyř zakládajících lóží samostatné obedience Veliký Orient český. Bratr Jaromír Dvořák zemřel v roce 1999 krátce před slavnostní lóžovou prací u příležitosti sedmého výročí existence lóže. V roce 2008 došlo na základě rozhodnutí Konventu Velikého Orientu Českého a Valného shromáždění Veliké Lóže České republiky ke sjednocení obou zednářských organizací. Naše lóže se tak stala součástí Veliké Lóže České republiky, která je jednou ze stovek vzájemně se uznávajících zednářských obediencí, tvořících řetězec regulérního zednářstva.