bůh skotu
Veles byl uctívaný téměř všemi Slovany. Bývá také označován jako "skotij bog" - bůh skotu. Byl bohem plodivé síly, úrody a ochráncem stád. Společně s Perunem je ručitelem smluv, zejména pro prostý lid. Veles je také ochráncem vlastnictví. Jeho atributem jsou falické symboly, znázornění plodivé síly. Etnograficky je doložen u Rusů zvyk nechávat na poli několik posledních klasů "Velesovi na bradu". Pokud by měl Veles spojitost s bohem Baltů Velniasem, vysvitla by napovrch i jeho spojitost s podsvětím. Svědčí o tom i staročeská rčení typu "jdi za moře k Velesu". Další podivná zmínka se nachází v Slově o pluku Igorově, kde je pěvec nazýván "vnukem Velesovým".
Veles nebyl z neznámých důvodů zařazen do pantheonu knížete Vladimíra, jeho modla však stávala nedaleko Kyjevu, kde Veles požíval nesmírné úcty. Podobně jako modla Peruna, byla i modla Velese po přijetí křesťanství obřadně vržena do říčky Počajny. Jiná Velesova kamenná modla stála v Rostově, kde ji na konci 10. století zničil sv. Abrahám Rostovský. O jeho uctívání svědčí i jinde mnohé místní názvy, ať už město Veles v Makedonii nebo hora Veles v Bosně či ves Velešovice na Moravě. S křesťanstvím zaujal Velesovu funkci sv. Blažej, patron stád a Veles degradoval na démona - čerta.