Poutní místo se nachází 15 km východně od Uherského Hradiště. Z Brna po dálnici D1 v Holubicích odbočit vpravo, přes Slavkov a Uherské Hradiště do Uherského Brodu.
Popis:
Areál dominikánského kostela a kláštera se nachází v historické části Uherského Brodu na Mariánském náměstí. Před ním stojí mariánský sloup se sochou Panny Marie, kterou vytvořil Jan Schwarzl z Ptittenbergu (r. 1785). Rok založení dominikánského kláštera je uváděn 1262 a je spojován se jménem prvního převora Melchiora. Nynější barokní dominikánský kostel byl vybudován v letech 1636-1670 za přispění hraběnky Eleonory z Kauniců, vysvěcen v r. 1742. Největší ozdobou chrámu je obraz Černé Madony, který je kopií původního obrazu pořízeného na přelomu 17. a 18. století. Podle živé legendy byl brodský obraz uloupen za nejasných okolností na začátku 14. století (pravděpodobně za vpádu Matúša Čáka Trenčianského) a dostal se z Uherského Brodu do Čenstochové v Polsku. Kolem obrazu je namalováno 15 růžencových tajemství. Je umístěn na Růžencovém oltáři na epištolní straně, kde jsou také boční oltáře zasvěcené sv. Michalu archandělu - autor Milivoj Husák (1994) - a sv. Vincenci Ferranskému z Valencie, světci z řádu dominikánů. Na evangelijní straně jsou oltáře zasvěcené sv. Kříži s ostatky sv. Justiny (patronky Uherského Brodu), sv. Dominiku - zakladateli řádu bratří kazatelů (dominikánů) a sv. Josefa - snoubence Panny Marie. Hlavní oltář se skulpturou Nanebevzetí Panny Marie je dílem Benedikta Telčíka, který spolu s Antonínem Winterhalterem vytvořil sochařskou výzdobu. V dobách náboženských bouří byl kostel husity zničen, nějaký čas zde byli nekatolíci, členové řehole sv. Dominika se zde znovu usídlili po Bílé hoře. Poslední nedobrovolné opuštění kláštera bylo v letech 1950-1994. První říjnovou neděli se tu koná tradiční růžencová pouť. Město se promění v moře nejpestřejších květů na krojích poutníků z Moravského Slovácka. Město si právem zasloužilo název "město Královny sv. růžence". Pouť bývá často přirovnávána k pouti u sv. Antonína v Blatnici, jak ji zobrazil Joža Úprka. Dne 24.09.1997 papež Jan Pavel II posvětil v Římě korunky pro milostný obraz a následující den vydal bulu, kterou získává poutní mariánský kostel v Uherském Brodě výsadu odpustků pro poutníky, kteří navštíví chrám na 1. neděli v květnu. Slavná korunovace obrazu se konala dne 05.10.1997 za přítomnosti Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého. Na první neděli květnovou dne 03.05.1998 navštívil město Uherský Brod a klášter papežský nuncius Mons.Giovani Coppa. Při slavné mši svaté přečetl papežskou odpustkovou bulu ze dne 25.09.1997.
Historie:
Dávná pověst o založení Uherského Brodu mluví o zemance z Velenova, která prosila Pannu Marii, aby se nad ní smilovala a dala jí syna. Byla vyslyšena a na přání Panny Marie zjevivší se jí ve snu dala postavit kapličku na místě označeném kvetoucí růží na sněhu. Lidé ke kapličce přicházeli se svými prosbami; později sám uherský král Ondřej I. - také prosebník - nechal zde místo kapličky postavit kostel a do něj umístit obraz Panny Marie, dar byzantského císaře, namalovaný prý evangelistou Lukášem. Tolik legendy, které mají vztah k místu nynějšího klášterního kostela Panny Marie Nanebevzaté.
Předchůdcem dnešního barokního kostela byl gotický kostelík s dvěmi věžemi připomínaný již koncem 13. stol., který stál v místě nálezu legendární zimní růže.
Poutní místo se nachází 15 km východně od Uherského Hradiště. Z Brna po dálnici D1 v Holubicích odbočit vpravo, přes Slavkov a Uherské Hradiště do Uherského Brodu.
Popis:
Areál dominikánského kostela a kláštera se nachází v historické části Uherského Brodu na Mariánském náměstí. Před ním stojí mariánský sloup se sochou Panny Marie, kterou vytvořil Jan Schwarzl z Ptittenbergu (r. 1785). Rok založení dominikánského kláštera je uváděn 1262 a je spojován se jménem prvního převora Melchiora. Nynější barokní dominikánský kostel byl vybudován v letech 1636-1670 za přispění hraběnky Eleonory z Kauniců, vysvěcen v r. 1742. Největší ozdobou chrámu je obraz Černé Madony, který je kopií původního obrazu pořízeného na přelomu 17. a 18. století. Podle živé legendy byl brodský obraz uloupen za nejasných okolností na začátku 14. století (pravděpodobně za vpádu Matúša Čáka Trenčianského) a dostal se z Uherského Brodu do Čenstochové v Polsku. Kolem obrazu je namalováno 15 růžencových tajemství. Je umístěn na Růžencovém oltáři na epištolní straně, kde jsou také boční oltáře zasvěcené sv. Michalu archandělu - autor Milivoj Husák (1994) - a sv. Vincenci Ferranskému z Valencie, světci z řádu dominikánů. Na evangelijní straně jsou oltáře zasvěcené sv. Kříži s ostatky sv. Justiny (patronky Uherského Brodu), sv. Dominiku - zakladateli řádu bratří kazatelů (dominikánů) a sv. Josefa - snoubence Panny Marie. Hlavní oltář se skulpturou Nanebevzetí Panny Marie je dílem Benedikta Telčíka, který spolu s Antonínem Winterhalterem vytvořil sochařskou výzdobu. V dobách náboženských bouří byl kostel husity zničen, nějaký čas zde byli nekatolíci, členové řehole sv. Dominika se zde znovu usídlili po Bílé hoře. Poslední nedobrovolné opuštění kláštera bylo v letech 1950-1994. První říjnovou neděli se tu koná tradiční růžencová pouť. Město se promění v moře nejpestřejších květů na krojích poutníků z Moravského Slovácka. Město si právem zasloužilo název "město Královny sv. růžence". Pouť bývá často přirovnávána k pouti u sv. Antonína v Blatnici, jak ji zobrazil Joža Úprka. Dne 24.09.1997 papež Jan Pavel II posvětil v Římě korunky pro milostný obraz a následující den vydal bulu, kterou získává poutní mariánský kostel v Uherském Brodě výsadu odpustků pro poutníky, kteří navštíví chrám na 1. neděli v květnu. Slavná korunovace obrazu se konala dne 05.10.1997 za přítomnosti Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého. Na první neděli květnovou dne 03.05.1998 navštívil město Uherský Brod a klášter papežský nuncius Mons.Giovani Coppa. Při slavné mši svaté přečetl papežskou odpustkovou bulu ze dne 25.09.1997.
Historie:
Dávná pověst o založení Uherského Brodu mluví o zemance z Velenova, která prosila Pannu Marii, aby se nad ní smilovala a dala jí syna. Byla vyslyšena a na přání Panny Marie zjevivší se jí ve snu dala postavit kapličku na místě označeném kvetoucí růží na sněhu. Lidé ke kapličce přicházeli se svými prosbami; později sám uherský král Ondřej I. - také prosebník - nechal zde místo kapličky postavit kostel a do něj umístit obraz Panny Marie, dar byzantského císaře, namalovaný prý evangelistou Lukášem. Tolik legendy, které mají vztah k místu nynějšího klášterního kostela Panny Marie Nanebevzaté.
Předchůdcem dnešního barokního kostela byl gotický kostelík s dvěmi věžemi připomínaný již koncem 13. stol., který stál v místě nálezu legendární zimní růže.