Významným poutním místem je Svatý Hostýn (bazilika minor), nacházejícím se v místech bývalého keltského oppida (velkého opevněného sídliště), byl zrušen císařem Josefem II. a obnoven v letech 1841-1845.
Popis:
Kopce, které byly posvátné již za pohanských předků, jsou často opředeny pověstmi o zázračných událostech či uzdraveních. Tak je tomu i v případě Hostýna, který byl též od nepaměti kultovním místem. A již dlouho před Bílou horou zde v lidu zakořeněná tradice zázračného vítězství Moravanů nad mongolskými vetřelci vyústila v postavení svatostánku. I letos se k nejnavštěvovanější svatyni na Moravě vydají zástupy poutníků.
Hostýnské vrchy jsou západní částí vrchů Vsetínských, a tedy i výběžkem moravskoslovenských Karpat. Z nížin po obou březích řeky Moravy působí hora Hostýn (736 m) s poutním kostelem na temeni jako pozdrav jiného světa - svěžejšího, podmanivého světa hor. Projet od Přerova Dřevohosticemi a Křtomilem, pak úhledným městečkem Bystřicí a prudkým stoupáním k Hostýnu znamená vnořit se do horských lesů povětří Valašska. A za tím jezdí již od pradávna rekreanti. Jejich centrem je "malířská vesnička" Rusava, vzdálená od Hostýna pět kilometrů. Nevyhýbají se však ani Bystřici pod Hostýnem, kde stojí za to zhlédnout městské muzeum či loudonovský zámek - sídlo rodu tereziánského generála, zvěčnělého ve staré vojácké písni i se svou bílou čepicí.
Bazilika minor, Bazilika menší
"Vzhledem na výstavnost kostela a jeho krásu, na ostatky Svatých, kteří jsou zde ctěni, především pro úctu ke Kristu a Jeho Svaté Matce, kterou lid celé Moravy se synovskou láskou uctívá - uznali jsme za vhodné vyhovět předložené žádosti, aby svatyně Nanebevzaté Panny Marie na Svatém Hostýně byla poctěna důstojností Menší basiliky." Dáno v Římě, 9. srpna 1982. - Jan Pavel PP II., na věčnou památku.
Při příchodu z levé strany k hlavnímu oltáři můžete na mramorové desce na stěně číst celé znění papežského dekretu. Povýšení kostela na baziliku se událo sedmdesát let po slavné korunovaci sochy Panny Marie. Drahocenné korunky Matky Boží a Jezulátka posvětil 21. července 1912 papež Pius X., nyní již uctívaný jako světec. Nynější Svatý otec se tak nepřímo podílí i na této korunovaci, když v srpnu 1982 uděluje kostelu titul baziliky.
Křížová cesta
Většina poutních míst má kromě své kostelní obrazové křížové cesty ještě křížovou cestu venkovní, aby při větším množství poutníků se modlící procesí vzájemně nerušila a mohla nábožně prožívat jednotlivá zastavení smrtelné cesty Pána Ježíše. Koncem minulého století na stěnách hostýnského kostela ještě visely obrazy křížové cesty z roku 1874, ale při vzrůstajícím počtu poutníků vyvstala potřeba vybudovat křížovou cestu venku, někde v okolí kostela. Proto na výborové schůzi Matice svatohostýnské 17. srpna 1899 předložil superior P. Zimmerhackel návrhy, plány a rozpočty na nové kapličky křížové cesty. Výbor přizval k jednání ještě bývalého superiora P. Cibulku a po valné hromadě 11. září 1899 společně rozhodli, kde a jak budou kapličky rozmístěny. Ještě téhož dne byl posvěcen základní kámen. Stavbou křížové cesty byl pověřen P. Cibulka a pod jeho vedením byly v roce 1900 zahájeny práce. Jednoduché kaple prvního a druhého zastavení byly postaveny hned za Sarkandrovkou, následujících osm zastavení situovaných směrem k rozhledně tvoří otevřené kamenné podstavce ukončené křížem, na nichž jsou osazeny obrazové reliéfy znázorňující potupnou cestu našeho Spasitele na Kalvárii. Poslední čtyři obrazy křížové cesty jsou opět umístěny v kaplích různého slohu. Pocházejí z Innomostí od firmy Trautner. Obrazy zhotovil bystřický malíř pan Žůrek. Jeden obraz stál 100 zl. a veškerý náklad uhradili různí dobrodinci. V zimě se obrazy zakrývají dřevěnými okenicemi, aby byly chráněny před mrazem a sněhem. Na svátek Povýšení sv. Kříže 14. září 1902 se konalo slavné svěcení dostavěné křížové cesty.
Historie:
Četné archeologické průzkumy prokázaly osídlení tohoto místa již ve starší době kamenné. Pozornosti však neuniknou zbytky opevnění (celkový obvod přes 1 800 metrů) tzv. laténské kultury, jejímiž nositeli byli Keltové. Výzkumy potvrdily domněnku, že Hostýn byl (po Starém Hradisku u Protivanova) druhým keltským oppidem na Moravě.
Dějiny Hostýna jako opevněného hradiska lužického lidu sahají do 2.tisíciletí před Kristem. Za jeho mohutnými valy (18m výška ještě dnes 10-15m) se chránily i následující kultury, včetně slovanské. Na Hostýn směřovala předvěká jantarová cesta od Středozemního moře k Baltu.
Jméno Hostýn se vyskytuje poprvé až roku 1567, kdy se zde dolovalo zlato a stříbro a byla zde postavena první kaple. Základní kámen baziliky byl položen v roce 1721 a po 27 letech výstavby došlo k dokončení poutního chrámu a k jeho slavnostnímu vysvěcení. V roce 1700 byla postavena kaple u zázračného pramene, tryskajícího ze skály na západním svahu pod chrámem. Od této doby byl chrám několikrát zničen a hostýnská hora opuštěna. Nezničily ho ani příkazy císaře Josefa II. ani zloba komunistického režimu. Poutní tradice byla hluboce zakořeněna ve zbožnosti prostého lidu a poutě trvají stále.
Jako mariánské poutní místo je Svatý Hostýn znám od počátku 17.století (1625). Lidové podání spojuje vznik hostýnských poutí s vpádem Tatarů na Moravu roku 1241, jímž se křesťané ubránili za pomoci Panny Marie. Tento hostýnský zázrak zaznamenal poprvé Bohuslav Balbín ve své Diva Montis Sancti (Dodatky) z roku 1665 a po něm Jiří Crugerius v Sacri Pulveres roku 1669. Básní Jos. Lindy "Jaroslav" v Rukopisu Královodvorském (1819) dostalo se pověsti největšího rozšíření, Hostýn se stal posvátnou horou českého národa.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejvýše položená moravská chrámová stavba (730m). Byl zbudován držitelem holešovského panství hrabětem Rottálem v létech 1721 až 1748 jako mohutná centrální baroková stavba na oválném půdorysu a zaklenut obrovskou kopulí bez lucerny. Průčelí je lemováno dvěma na koso postavenými věžemi. Stavbu prováděl holešovský stavitel Tomáš Šturm podle návrhu Josefa Ignáce Cyraniho z Bolleshausu, který miloval ovály. Původní zastřešení bylo jiné. Rozměry kostela 48 x 32 x 28m výšky. Kostel byl konsekrován 28.7.1748. Již roku 1747 byla při něm zřízena duchovní správa. V roce 1787 byl zrušen a pobořen, avšak znovu vybudován v létech 1841-1845 a posvěcen opatem V.Šlossarem 2.7.1845 za veliké účasti moravského lidu, který si jej obnovil z vlastních prostředků. Proto jeho vnitřní zařízení nevyniká vysokým uměním. Hlavní oltář Nanebevzaté Boží Rodičky je nový z roku 1935. Má kovový svatostánek se dvěma Cherubíny od Čeňka Vosmíka. Pro milostnou sochu P.Marie Svatohostýnské od brněnského sochaře Benedikta Edeleho z roku 1845 bylo vytvořeno baldachýnové oboltáří na sloupech podle vzoru oltáře v brněnském dómu. Postavy sv. Cyrila a Metoděje z roku 1844 jsou posledním případem barokového pojetí: sv. Cyril s Tuřanskou P.Marií, sv. Metoděj s křestní mušlí. Papežem posvěcené korunky s 1095 drahokamy pro korunovaci roku 1912 zhotovil Josef Fanta. Bočních oltářů je šest: 1.sv. Valentina s obrazem od L.Wentruby z Kroměříže (1845), 2.sv.Josefa, 3.sv.Šebestiána 4.sv.Anny sign.T.Prachař ze Šternberka, 5.sv.Fr.Serafínského (1895), 6.Pražského Jezulátka (Fr.Neumann 1898). Dřevěnou kazatelnu postavili a pozlatili B.Edele a J.Hoffmann roku 1845. Křtitelnice na Hostýně není, protože kostel nemá právo křtu. Původní varhany z roku 1846 o šestnácti rejstřících byly nahrazeny krnovským strojem s 72 rejstříky (1953). Malbu kostela provedl Jan Zapletal za pomoci jezuitského bratra Fr.Obdržálka v létech 1887-91. Jsou na něm zachyceny poutní dějiny Hostýna od nejstarších až po současné. Čtyři pamětní desky připomínají pouť papežského nuncia J.Granita di Belmonte na Hostýn 1904, papežskou korunovaci 1912 a budovatele Hostýna A.C.Stojana, který sem donesl roku 1881 kopii římského obrazu se sv. Václavem. Masivní kostelní vrata jsou pokryta šestidílnou bronzovou výzdobou od J.Axmana. Nad portálem je mozaikový obraz Svatohostýnské Madony z roku 1912. Ve výklencích v průčelí barokní sochy sv. Petra a Pavla. Před kostelem sochy sv. Cyrila a Metoděje 1864, sousoší svaté Anny vlevo před bazilikou. Vpravo svatý Antonín jak káže rybám. V ambitech, které obklopují baziliku najdeme kaple sv.Jana Sarkandera a P.M. LaSaletské. Socha Božského Srdce Páně je v dolní třetině schodiště nad vodní kaplí. Jurkovičova křížová cesta, kaple ve stylu lidové architektury podle návrhu D.Jurkoviče, obrazy J.Koehler podle návrhu J.Úprky.
Hostýn (svatý Hostýn)
