Ctihodný Chariton - vyznavač
Svatý vyznavač Chariton měl svědčit o Boží milosti nejen svým jménem (charis - milost), ale celou svou osobností, celým svým životem svědčil o veliké lásce Boží k člověku, kterou projevil tím, že poslal svého jediného Syna, aby na sebe vzal následky lidské vzpoury proti Němu. Za toto své vyznávání byl uvězněn ve městě Ikonium (Konja) v dnešním Turecku.
Hospodin však chtěl, aby Chariton vydal ještě jiné svědectví víry, proto jej ochránil od mučednické smrti. Chariton mohl v roce 275 opustit vězení. Poté se vydal na pouť do Jeruzaléma. Než však bran Svatého Města dosáhl, byl přepaden bandity, kteří jej odvekli do jedné jeskyně ve Wadí Faran. Ani tehdy však Charitonův anděl chranitel vyvoleného a věrného služebníka Božího neopouští. Podle tradice se k nádobě s vínem únosců připlazil had a otrávil ho svým jedem.
Bandité se skutečně otrávili a Chariton byl opět na svobodě.
Ten se však vnější volnosti dobrovolně zříká a rozhoduje se pro jinou svobodu - svobodu ducha. Zůstal proto dále v jeskyni, kam byl před tím nedobrovolně přivlečen jako vězeň, a žil životem poustevníka. Po nějakém čase se pověst o svatém muži, který byl z milosti Boží obdařen jako divotvůrce rozšířila po okolí a někteří zatoužili žít jako on. Tak se kolem Charitona, v okolních jeskyních, začali shromažďovat další poustevníci a vznikla tak první mnišská komunita ve Svaté Zemi.
Chariton Wadí Faran po nějakém čase opouští, aby našel místo, kde by měl více klidu na svou modlitbu, přičemž cestou založil další dva monastýry. Osamělé místo nalezl a pokračoval v poustevnickém životě. Tak také kolem roku 350 opustil tento svět.
Hrob sv. Charitona se nachází ve Wadí Faran, kde dodnes žije mnišská komunita (O ní viz https://www.rocor.org./appeals/chariton/index.html).
Svátek slaví 28. září.