29:1 Alif lám mím!
29:2 Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: „Uvěřili jsme,“ a že zkoušeni nebudou?
29:3 Vždyť jsme již zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Bůh věru pozná ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.
29:4 Myslí si snad ti, kteří špatných činů se dopouštějí, že Nás předstihnou? Jak špatně však usuzují!
29:5 Kdo doufá, že s Bohem se setká, dočká se, neboť lhůta Boží se vskutku dostaví - a On slyšící je i vševědoucí.
29:6 Ten, kdo ve víře se usilovně snaží, ten věru sám pro sebe tak činí, vždyť Bůh je soběstačný vůči lidstvu veškerému.
29:7 Těm, kdož uvěřili a dobré skutky konali, těm vymažeme špatné činy jejich a odměníme je podle toho nejlepšího, co vykonali.
29:8 Uložili jsme člověku být dobrý vůči rodičům; jestliže však usilují přimět tě, abys ke Mě přidružoval to, o čem nemáš žádného vědění, pak je neposlouchej! A ke Mně budete navráceni a Já vás poučím o tom, co jste dělali.
29:9 Ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ty věru uvedeme mezi svaté.
29:10 Mezi lidmi jsou pak ti, kdož říkají: „Uvěřili jsme v Boha,“ ale když kvůli Bohu jsou pronásledováni, srovnávají zkoušku lidmi působenou s trestem Božím. Když však přijde pomoc od Pána tvého, tu věru volají: „My byli jsme s vámi!“ Cožpak Bůh nezná nejlépe, co v hrudích je lidstva veškerého?
29:11 A Bůh vskutku zná ty, kdož věří, a stejně dobře zná i váhavce.
29:12 Ti, kdož neuvěřili, říkají těm, kdož uvěřili: „Pojďte po cestě naší a my poneseme pak vaše hříchy!“ Však nepřevezmou nic z hříchů jejich, neboť jsou to lháři.
29:13 Ale ponesou věru břemena svá vlastní a další břemena se svými břemeny a budou otázáni v den zmrtvýchvstání na to, co lživě si vymýšleli.
29:14 A vyslali jsme již kdysi Noema k lidu jeho a zůstal mezi nimi tisíc let bez padesáti. A zachvátila je potopa, neboť byli nespravedliví.
29:15 A zachránili jsme jej a jeho druhy na lodi a učinili jsme ji znamením pro lidstvo veškeré.
29:16 (A vyslali jsme) Abrahama, a hle, pravil k lidu svému: „Uctívejte Boha a buďte bohabojní, to pro vás bude lepší, jste-li vědoucími.
29:17 Vy místo Boha pouze modly uctíváte a lež tím vytváříte. Ti, které vedle Boha uctíváte, nemohou vám dát obživu žádnou, usilujte proto nalézt svůj příděl obživy u Boha, uctívejte Jej a buďte Mu vděční, neb k Němu pak budete navráceni.“
29:18 Jestliže to za lež pokládáte, tedy již národy jiné před vámi to za lež prohlašovaly. A poslovi pak přísluší jen sdělení jasné.
29:19 Což neviděli, jak Bůh tvoří prvním tvořením a pak to opakuje? A to je pro Boha velmi snadné.
29:20 Rci: „Cestujte po zemi a popatřte, jak On zahájil stvoření! Potom Bůh uskuteční druhé stvoření, vždyť Bůh je všemocný nad každou věcí,
29:21 trestá, koho chce, a slituje se, nad kým chce, a k Němu budete přivedeni.
29:22 A nemůžete uniknout zásahu Jeho ani na zemi, ani na nebi a nemáte kromě Boha ochránce ani pomocníka žádného.“
29:23 Ti, kdož nevěří ve znamení Boží a v setkání s Ním, nemají naději na milosrdenství Mé a jim se dostane trestu bolestného.
29:24 A nebylo odpovědí lidu jeho nic jiného, než že řekli: „Zabte ho anebo jej upalte!“ A zachránil jej Bůh před ohněm, a v tom věru jsou znamení pro lid věřící.
29:25 I zvolal Abraham: „Vy vzali jste si věru místo Boha modly jen z lásky své společné k životu pozemskému, však později, v den zmrtvýchvstání, vy jeden druhého zapřete a vzájemně se proklínat budete, leč útočištěm vaším bude oheň pekelný a nebudete mít pomocníka žádného.“
29:26 A uvěřil mu Lot a pravil: „Vystěhuji se k Pánu svému, neb On věru mocný je i moudrý.“
29:27 A darovali jsme Abrahamovi Izáka a Jakuba a určili jsme pro potomstvo jeho prorocké poslání a Písmo. A dali jsme mu již odměnu na tomto světě, zatímco na onom světě budou věru mezi bezúhonnými.
29:28 A vyslali jsme Lota, aby pravil k lidu svému: „Vy dozajista pášete takové nemravnosti, jaké nikdo z lidstva veškerého před vámi nedělal.
29:29 Což budete vskutku vcházet k mužům, přepadávat na cestách a páchat skutky zavrženíhodné ve shromážděních svých?“ A bylo odpovědí lidu jeho jedině to, že řekli: „Předveď nám tedy trest Boží, jsi-li pravdomluvný!“
29:30 I řekl: „Pane můj, pomoz mi proti lidem pohoršení šířícím!“
29:31 A když vyslanci Naši přišli k Abrahamovi se zvěstí radostnou, prohlásili: „Zahubíme obyvatele města tohoto, neboť nespravedliví byli!“
29:32 Abraham namítl: „Avšak bydlí v něm Lot.“ Odpověděli: „Víme velmi dobře, kdo v něm žije. Zajisté zachráníme jej i rodinu jeho kromě ženy jeho, jež bude mezi těmi, kdož se opozdí.“
29:33 Když pak vyslanci Naši přišli k Lotovi, udělalo se mu nevolno a nevěděl si s nimi rady. I pravili: „Neboj se a nermuť se, vždyť my zachráníme tebe i rodinu tvou kromě ženy tvé, jež bude mezi těmi, kdož pozadu zůstanou.
29:34 My sešleme na obyvatele města tohoto pohromu z nebes za to, že byli neřestní.“
29:35 A ponechali jsme je jako znamení zjevné pro lid rozumný.
29:36 A vyslali jsme k Madjanovcům bratra jejich Šu´ajba a on pravil: „Lide můj, uctívejte Boha a doufejte v den poslední! A nešiřte po zemi pohoršení!“
29:37 A prohlásili jej za lháře, ale postihlo je zemětřesení a nazítří zrána leželi v domech svých tvářemi k zemi.
29:38 A vyslali jsme k ´Ádovcům a Thamúdovcům . . . a je vám osud jejich jasný podle příbytků jejich. Satan jim okrášlil jejich počínání a svedl je z cesty, ačkoliv byli jasně vidoucí.
29:39 A podobně bylo s Qárúnem, Faraónem a Hámánem; a přišel k nim Mojžíš se zřetelnými důkazy, a ačkoliv byli na zemi domýšliví, přece nás nepředstihli.
29:40 A uchvátili jsme všechny z nich za hříchy jejich; proti jedněm z nich jsme vyslali vichřici, jiní byli uchváceni křikem, další jsme dali pohltit zemí a jiné jsme pak utopili. A nebyl to Bůh, který jim ukřivdil, leč oni sami sobě ukřivdili.
29:41 Ti, kdož si místo Boha vzali jiné ochránce, podobají se pavouku, který si pro sebe staví obydlí z pavučin. A ze všech obydlí zajisté obydlí pavoukovo je nejchatrnější - kéž by to jen věděli!
29:42 Bůh nejlépe zná, jaké věci oni vzývají vedle Něho - a On mocný je i moudrý.
29:43 My pak uvádíme podobenství tato lidem, ale pochopí je pouze rozumní.
29:44 Bůh stvořil nebesa i zemi jako skutečnost vážnou a věru je v tom znamení pro věřící.
29:45 Sděluj jim to, co bylo ti z Písma vnuknuto! Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba odvrací od nemravnosti a věcí zavrženíhodných! Vzpomínání pak Boha je povinností největší a Bůh dobře ví, co děláte.
29:46 Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším a pouze s těmi z nich, kdož nespravedliví jsou. A rcete: „Uvěřili jsme v to, co bylo sesláno nám, i v to, co bylo sesláno vám, a náš Bůh a váš Bůh jedno jsou; a my do vůle Jeho jsme odevzdáni.“
29:47 A takto jsme seslali Písmo i tobě; a ti, kterým jsme dali Písmo, věří v ně. A také mezi těmito zde jsou mnozí, kdož v ně věří; znamení Naše pak odmítají jedině nevěřící.
29:48 Tys nepředčítal předtím z Písma žádného ani jsi žádné neopisoval pravicí svou, jinak by byli na pochybách ti, kdož za nicotné to pokládají.
29:49 Nikoliv! Toto jsou znamení jasná v hrudích těch, kterým se vědění dostalo, a jen nespravedliví znamení Naše odmítají.
29:50 Říkají: „Pročpak mu nebylo sesláno znamení nějaké od Pána jeho?“ Odpověz: „Znamení jsou pouze u Boha a já jsem jen varovatelem zjevným.“
29:51 Cožpak jim nestačí, že jsme ti seslali Písmo, jež je jim sdělováno? A v tom věru je milosrdenství i připomenutí lidem věřícím.
29:52 Rci: „Bůh mi zcela stačí jako svědek mezi mnou a vámi! On zná, co na nebesích je i na zemi. Ti však, kdož ve falešné uvěřili a v Boha nevěří, ti věru ztrátu utrpí.“
29:53 Žádají tě o uspíšení příchodu trestu; kdyby nebylo již lhůty určené, věru by je byl trest již postihl, však přijde k nim znenadání, aniž to tušit budou.
29:54 Žádají tě o uspíšení příchodu trestu, zatímco peklo zajisté obklopí nevěřící.
29:55 V ten den je zahalí trest shora i zdola a tehdy jim On řekne: „Okuste trest za to, co jste prováděli!“
29:56 Služebníci Moji, kteří věříte! Země Má je věru rozlehlá, uctívejte Mne tedy!
29:57 Duše každá smrti okusí, a potom budete k Nám navráceni.
29:58 Ty, kdož věřili a zbožné skutky konali, ty ubytujeme v ráji v komnatách, pod nimiž řeky tekou, a budou tam nesmrtelní. Jak krásná bude odměna těch, kdož dobro konali,
29:59 neochvějní byli a na Pána svého spoléhali!
29:60 Kolik je zvířat, jež neopatřují si obživu svou, ale Bůh jim ji uštědřuje stejně jako vám - a On slyšící je i vševědoucí.
29:61 Když se jich zeptáš: „Kdo stvořil nebesa a zemi a podmanil si slunce a měsíc?“, odpovídají: „Bůh!“ Jak se tedy mohou tak odvracet?
29:62 Bůh štědře dává obživu, komu chce ze služebníků Svých, a odměřuje ji také, komu chce a Bůh věru je vševědoucí o každé věci.
29:63 A když se zeptáš: „Kdo sesílá z nebe vodu, jež oživuje zemi po smrti její?“, tehdy odpovídají: „Bůh.“ Rci: „Chvála Bohu!“ Ale většina z nich nemá rozum.
29:64 Tento život pozemský není leč zábava a hra, zatímco pobyt v životě budoucím je tím životem pravým - kéž by to jen věděli!
29:65 A když plují na lodi, vzývají Boha a upřímně mu zasvěcují svou víru, když však je potom na souši zachrání, hle, modloslužebníky se stávají,
29:66 aby ukázali svůj nevděk za to, co jsme jim dali, a aby si jen užívali - však záhy se dozví!
29:67 Což nevidí, že jsme učinili z města tohoto posvátný okrsek bezpečný, zatímco lidé okolo jsou olupováni? Chtějí snad věřit ve falešné a nevěřit v dobrodiní Boží?
29:68 Kdo je nespravedlivější než ten, kdo si proti Bohu lži vymýšlí anebo prohlašuje pravdu, když k němu přišla, za lež? Což nebude peklo útulkem pro nevěřící?
29:69 Ty, kdož k vůli Nám se usilovně snaží, ty věru povedeme po cestách Svých. A Bůh zajisté je s těmi, kdož dobro konají.