Štípa

Poutní místo naleznete 6 km severovýchodně od Zlína, odtud směr Fryšták - po 4 km odbočit přes Kostelec na Štípu
    
Popis:   
Nynější mariánská svatyně je rozsáhlá jednolodní, převážně barokní stavba, která spolu s klášterní budovou tvoří jednu z největších a nejkrásnějších církevních staveb olomoucké arcidiecéze. Klenba je vyzdobena obrazy představujícími Nanebevzetí a Navštívení Panny Marie, doplněna menšími obrazy znázorňujícími víru, naději a lásku a nástroje umučení Páně. Hlavní oltář má v zasklené skříni uctívanou sošku Panny Marie s Ježíškem; hlavy jsou okrášleny korunkami. Po obou stranách svatostánku jsou na evangelijní straně archanděl Gabriel s lilií v ruce, na epištolní straně archanděl Michael s ohnivým mečem. Za oltářem v polokruhové apsidě jsou sochy sv. Josefa, sv. Anny, sv. Jáchyma a sv. Alžběty, po stranách oltáře sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Františka Serafinského a sv. Norberta.
Na evangelijní straně jsou kaple Bolestné Matky Boží s křtitelnicí (jinak také křestní kaple), kaple sv. Maří Magdaleny a jejím obrazem a sochami sv. Pavla a sv. Antonína. Vedle kazatelny je oltář Božského Srdce Páně. Na epištolní straně je kaple sv. Jana Nepomuckého se . světcovým obrazem jak zpovídá královnu Johannu, dále sochy sv. Františka Serafinského a sv. Bruna. V kostele je oltářní náhrobek hraběte Seilerna; hrobka jeho rodu je pod presbytářem, křížová cesta je z r. 1905. Obrátíme-li se od hlavního vchodu do majestátního chrámového prostoru, uvědomíme si velebnou krásu a vznešenost tohoto mariánského poutního místa a povinnost zachovat ho příštím generacím. 
    
Historie:   
Milostná socha Panny Marie s Ježíškem, stojící nyní na hlavním oltáři v poutním kostele zasvěceném Narození Panny Marie patří do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě; Tuřany, Žarošice, Štípa. Původ sochy je neznámý; dochovaná zbožná ústní tradice mluví o objevení se sochy ve štípském háji, kam měla být přenesena z blízkého Kostelce. Nad sochou postavená kaplička byla postupně rozšiřovaná až do podoby malého kostela stojícího dnes nedaleko štípské svatyně uprostřed zrušeného hřbitova. Patří k významným stavitelským a uměleckým hodnotám Podřevnicka.
Výstavba nového štípského chrámu byla umožněna mecenášstvím paní Lukrecie Nekešové, majitelky lukovského panství, manželky Albrecha z Valdštejna, vévody frýdlantského.
Ten po smrti své ženy a v souladu s jejím přáním povolal mnichy kartuziány z Dolan a Olomouce a v roce 1620 zahájil výstavbu kostela a kláštera. Vlivem 30leté války bylo obojí po čtyřech letech přerušeno a mniši odvlečeni do vězení v Olomouci, kde se stali svědky mučednické smrti Jana Sarkandra. Teprve po 127 letech, kdy se z nezastřešené stavby stala ruina, byly shromážděny prostředky na její dokončení, což bylo po 18 letech korunováno úspěchem a chrám byl v r. 1765 vysvěcen.