30 km severovýchodně od Olomouce, odtud přes Šternberk do Moravského Berouna, zde odbočit vpravo přes N. Vésku do Města Libavá, Stará Voda - severovýchod - 4 km. Varianta: Z Nového Jičína na Opavu, 8 km za Fulnekem odbočení vlevo přes Vítkov do Budišova n. Budišovkou, odtud jihojihozápadně přes Podlesí do Staré Vody. Z Domášova na východ přes Město Libavá do Staré Vody. Pozor - nevstupujte do vojenského prostoru.
Historie:
První písemný záznam o Staré Vodě je z r 1456, kdy se zde uvádí kaple sv. Jakuba Staršího, v r. 1529 také kaple sv. Anny se sochou světice držící v ruce dítko Ježíše. Od nepaměti se zde konávaly poutě. V prostoru obou malých kaplí byl v roce 1688 dokončen důstojný poutní kostel podle projektu císařského architekta G. P. Tencalliho. V letech 1690 -1695 zde byla zřízena kolej školského řádu piaristů, ti také vedli duchovní správu a úspěšně působili po úctyhodnou dobu 232 roků (do r. 1922). V roce 1784 byla Stará Voda vyfařena z Města Libavé a v roce 1785 vznikla starovodská farnost a přifařením Vojnovic. Studovali zde mj. J. E. Purkyně a A. C. Stojan, pozdější olomoucký arcibiskup. Po odchodu piaristů byli zde krátce redemptoristé a do r. 1930 benediktini. Do r. 1946 působila v duchovní správě kongregace oblátů Panny Marie. Stará Voda byla v době minulé rozsáhlým barokním poutním kostelem o dvou věžích, s pěti zvony, dvorem a krytou chodbou křížovou cestou. Na hlavním oltáři byla uctívaná socha, tři boční oltáře zasvěceny Obětování Panny Marie, sv. Josefu a sv. Jáchymu; za zmínku stojí vynikající varhany a další detaily. V minulém století bylo zaznamenáno přes dvacet míst, odkud poutníci přicházeli v procesích, tradiční pout z Kroměříže se datuje od r. 1715 - tehdy jako poděkování za odvrácení morové nákazy. V roce 1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva, ministerstvo národní obrany slibuje, že kostel a klášter mohou nadále sloužit svému účelu. V roce 1949 se zde ale konala poslední pouť a pak byl prostor uzavřen pro potřeby armád. Malebná obec Stará Voda byla zrušena a postupně zničena. V padesátých létech byly cenné památky odvezeny do jiných kostelů. Situace se změnila teprve po odchodu sovětských vojáků, nejbližší okolí kostela bylo zpřístupněno civilním osobám, byl vypracován plán obnovy kostela s odhadovaným nákladem 60 mil. Kč. První pouť se zde konala 28. září 1991. Na opravu bylo vynaloženo 8 mil. Kč, ale v současné době rekonstrukce nepokračuje pro nedostatek prostředků. Je opravena střecha a kostel je nově omítnut. Vnitřek kostela je zdevastovaný a popsaný nápisy vojínů sovětské armády a působí jako varovný památník na dobu okupace. V roce 1995 zahájili skauti akci "Obnova Staré Vody". Je otázkou, jestli starodávné poutní místo Stará Voda bude ještě někdy obnoveno v jeho původní kráse.
Poznámky:
Pouť: konají se vždy v sobotu (10 hod.) a v neděli (15 hod.) po svátku Sv. Anny a v neděli (15 hod.) po svátku Nanebevzetí P. Marie.
Oprava poutního kostela ve Staré Vodě
Po několikaleté přestávce opět ožily 2. srpna 2002 prostory kostela svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Olomoucku. Stojí ve vojenském prostoru Libavá a za totality jej zcela zdemolovali sovětští a čeští vojáci. Chybějící peníze na opravu poutního kostela sehnalo sudetoněmecké krajanské sdružení.
Miroslav Papoušek z Památkového ústavu v Olomouci sdělil novinářům řekl, že Podpůrný spolek odsunutých Němců dal na opravu kostela zhruba 1,7 milionu korun.
"Za získané peníze chceme do listopadu dát do pořádku zničenou podlahu. Na podzim vypracujeme projekt dalších oprav a budeme se snažit získat peníze na jeho realizaci."
Kostel je významnou barokní stavbou italské architektury z konce 17.století. Do konce 30. let minulého století byl významným poutním místem. Chátrat začal po druhé světové válce, kdy se stal součástí vojenského prostoru a terčem při výcviku sovětských a českých vojsk. Armáda zasadila památce citelnou ránu. Na zdech kostela jsou dodnes různobarevné nápisy ruských vojáků, které překrývají unikátní malbu.