Sedmý den židovského týdne se označuje také jako šabat, též den odpočinku, protože upomíná na odpočinek Boha po stvoření světa a také je připomínkou odchodu z Egypta. Oceňován výše než jiný svátek je vrcholem sedmidenního týdne, který je poprvé doložen u Židů. Tento den je věnován jen bohoslužbě v synagoze a rodině. Jsou zakázány konat obyčejné práce a činnosti, jako jízda autem nebo cesta na vzdálenost delší než kilometr. Pro svůj význam je šabat - jako obřízka - znamením smlouvy s Bohem.