Sázava

    
Popis:   
Sázava samotná leží v dolíku a obtéká jí řeka Sázava, která také tvoří tzv. Ostrov. Sázavě vévodí klášter, který je již na vyvýšenině. 
  
Historie:   
Archeologické nálezy datují počátky osídlení do doby neolitické. Nejslavnější dějiny Sázavy však začínají v první polovině 11. století. V roce 1032 zde založil kníže Oldřich a poustevník Prokop čtvrtý nejstarší klášter v Čechách, který byl odlišný tím, že rozvíjel slovanskou liturgii. Roku 1097 byla slovanská liturgie zakázána a klášter převzali benediktini z Břevnova, kteří zavedli latinskou liturgii. V této době zde žil pokračovatel Kosmovy kroniky české – anonymní mnich sázavský. Přestavby kláštera přerušily husitské války. Z této doby se zachovalo torzo gotického kostela a část nádherné kapitulní síně s malířskou výzdobou z dílny malířů Karla IV. V 17. stol. došlo k barokní přestavbě kláštera a r. 1785 byl Josefínskou reformou zrušen a dražbou se dostal do soukromých rukou. Poslední přestavba v 19. stol. dala klášteru civilnější zámecký vzhled, který zůstal až do současnosti. V roce 1962 byl klášter prohlášen národní kulturní památkou. Na zahradě kláštera byly archeology objeveny základy tetrakonchálního kostela, zasvěceného v r. 1070 sv. Kříži. Byl to nejzápadněji položený kostel tohoto východního typu. Ve 14. stol. vznikl v osadě proti klášteru farní kostel sv. Martina, dnes užívaný jako kulturní síň města. 
Podle kroniky mnicha sázavského narodil se Prokop ve vsi Chotouni východně od Českého Brodu, koncem 10. století. Vystudoval a byl vysvěcen knězem ve staroslověnském ritu. Toužil opustit světský ruch (co by asi říkal dnes??) a odešel proto kolem roku 1009 do sázavských lesů, kde si založil poustevnu v jeskyni. Podle legendy jej objevil kníže Oldřich, který si vyjel do posázaví na lov. O Prokopovi se roznesla pověst a lidé k němu začali chodit pro rady a pomoc. Tolik legendy. Kolem roku 1032 založil Prokop kostel a klášter. Po smrti knížete Oldřicha nastoupil na knížecí trůn Břetislav. Za jeho vlády Prokop dokončil stavbu kláštera (1039) a stal se jeho prvním opatem. Klášter se rychle stal střediskem staroslověnské vzdělanosti. Prokop zemřel r. 1053 a byl pohřben 25. března 1053. Po něm byl zvolen opatem Vítoš, ale po smrti Břetislavově (1055) museli mniši odejít a uvolnit místo mnichům "latinským". Mniši odešli do Uher. Po smrti Spytihněvově (1061) nastoupil kníže Vratislav II (pozdější král Vratislav I) povolil mnichy zpět. Roku 1096 však byli mniši vyhnáni podruhé a definitivně je nahradili mniši latinští. Staroslověnská kultura na Sázavě tím rokem navždy skončila. 
Sázavský klášter - stva z 11. stol. Sázavský klášter - stva z 12. stol. Sázavský klášter - stva z 14. stol.
    
Poznámky:   
V místě dnešního kláštera se podle legendy v roce 1032 setkal poustevník Prokop s knížetem Oldřichem. Poustevník nabídl knížeti v dřevěné číši vodu, která se proměnila ve víno. Z vděčnosti za tento zázračný čin pomohl kníže Prokopovi založit klášter, v jehož zdech se rozvíjela kultura a bohoslužby v jazyce slovanském. 
Součástí prohlídky, během níž si návštěvníci připomenou dobu Velké Moravy a vznik českého státu, je barokní refektář a kapitulní síň a nástěnnými malbami ze 14. století.
Zároveň budou mít možnost si prohlédnout barokní kostel zasvěcený sv. Prokopovi. Kostel je zastávkou pro všechny, kteří v jeho prostorách nacházejí útěchu a povzbuzení při pravidelných nedělních bohoslužbách. Své zážitky pak mohou nechat doznít v severní zahradě kláštera, kde naleznou odkryté základy kostela sv. Kříže z 11. stol., jehož, pro české země neobvyklý půdorys (tzv.tetrakoncha) naznačuje stavební vlivy východní Evropy. V 19. století nechal nový majitel sázavského panství přestavět bývalý konvent ve slohu novorenesančního klasicismu pro potřeby zámeckého bydlení.