Ustanovení o způsobu života, která byla potvrzena zároveň se založenou řeholní společností a k nimž se zavazují příslušníci klášterních společenství, když skládají sliby. Mohou to být starší řeholní pravidla, jako např. u mnišské řehole Benedikta z Nursie, který navrhl klášterní život a formuloval jeho zásady. Jádro této řehole tvoří evangelijní rady. Ostatní požadavky byly tak promyšleny a schopné přizpůsobení, že mohly v pozdějších dobách sloužit vždy znovu jako stanovy pro nově vytvářené řády, např. pro cisterciáky. Podobně přijímaly pozdější nově vytvořené řády také pravidla (řeholi) sv. Augustina.