Radobýl je čedičový vrch ležící v Českém středohoří. Zvedá se nad vsí Žalhostice na pravém břehu Labe, 3 km západně od Litoměřic.
Charakteristickou, zpola „vykousnutou“ siluetu kopce má na svědomí někdejší kamenolom, který v několika patrech odkryl a odtěžil velkou část západní strany kopce. Lomová stěna, na níž jsou obnaženy pozoruhodné čedičové sloupce (jedná se o tzv. sloupcový rozpad čediče), a jižní svahy, pokryté skalostepním rostlinstvem (např. divizna brunátná, bělozářka liliovitá, kozinec bezlodyžný) jsou předmětem ochrany coby Přírodní památka Radobýl.
Rok vyhlášení: 1992 (jednotlivé části už 1966 a 1969)
Rozloha: 4,88 ha
Turistická značená cesta s odbočkou na vrchol vede jak z jihu od Žalhostic, tak ze severu od silnice z Litoměřic. Z holého temene Radobýlu, osazeného mohutným křížem (nynější kovový pochází z roku 1992), se otevírá téměř kruhový výhled na Litoměřice, Terezínskou kotlinu, Labe, Píšťanské jezero, Lovosice a přilehlou část Českého středohoří.
Severně od Radobýlu, pod sousedním návrším Bídnice se nachází důl Richard, jenž byl založen v roce 1864 a sloužil k těžbě vápence. Za druhé světové války sloužil nacistům jako podzemní továrna na výrobu leteckých součástí. V této pobočce koncentračního tábora Flossenbürg bylo v nelidských podmínkách nasazeno na 18 tisíc vězňů. Toto období dosud připomíná budova někdejšího táborového krematoria (u místa, kde silnice z Litoměřic přemosťuje železniční trať). Podzemní prostory jsou většinou zavalené a od prosince roku 2001 je důl uzavřený veřejnosti. Z menší části je důl od roku 1964 využívaný jako úložiště radioaktivního odpadu s nízkoúrovňovou radiací. Tomuto účelu by měl sloužit do roku 2070.
V neděli 23. října 1836 si Karel Hynek Mácha z vrchu Radobýlu, kde upravoval svou poslední báseň Cesta z Čech, všiml požáru dole v Litoměřicích. Při obětavém hašení se nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění. 6.11.1836 zemřel.