Řád sv. Mauricia a sv. Lazara (italsky Ordine dei Santi Maurizio e Lazzaro) je italským rytířským řádem, udělovaným hlavou savojské dynastie. Řád vznikl roku 1572 spojením řádu sv. Mauricia a řádu sv. Lazara.
Řád sv. Lazara vznikl roku 1090 v Jeruzalémě a pečoval o malomocné rytíře. Po pádu Akry roku 1291 rytíři odešli do Evropy, zejména do Francie a Itálie, kde se nadále věnovali péči o nemocné leprou. Roku 1517 se od hlavní linie řádu odštěpilo převorství v italské Capui.
Řád sv. Mauricia (nebo též Mořice) byl založen roku 1434 savojským vévodou Amadeem VIII., který byl zároveň vzdoropapežem jako Felix V. Tento řád byl roku 1572 znovu založen papežem Piem V.
Již roku 1572 papež Řehoř XIII. spojil řád sv. Mauricia a italskou větev řádu sv. Lazara s úkolem podporovat Svatý stolec a pomáhat malomocným. Řádové galéry bojovaly proti Turkům a pirátům, a zároveň řádoví bratři pečovali o nemocné ve špitále v Aostě.
V 19. století, po sjednocení Itálie, se řád stal de facto záslužným řádem Italského království, a po pádu monarchie roku 1946 byl nahrazen Záslužným řádem Italské republiky, přičemž hlava savojské dynastie jej stále uděluje v exilu.