Řád Božího Hrobu (latinsky Ordo Equestris Sancti Sepulcri Hierosolymitani) je rytířský řád, založený Godefroyem z Bouillonu roku 1099 v Jeruzalémě k ochraně poutníků do Svaté země a k ochraně Božího hrobu v Jeruzalémě. Založení řádu sv. Helenou je považováno za pouhou legendu.
Na počátku se řád sestával z 20 kanovníků a z 50 rytířů, kteří podléhali jeruzalémskému patriarchovi. Řád se řídil augustiniánskou řeholí a dominovali kanovníci. Po dobytí Jeruzaléma roku 1191 se řád přesunul do Akky a po jeho pádu 1291 se řád rozptýlil po Evropě. O Boží hrob se poté dle bully Gratiam agimus starali františkáni, jejichž představený v Jeruzalémě měl právo spolu s laickým rytířem pasovat významné poutníky na rytíře laického bratrstva Řád rytířů božího hrobu. Roku 1489 papež Inocenc VIII. řád přičlenil k johanitům, ale již roku 1496 papež Alexandr VI. řád obnovil, s tím, že velmistrovství řádu je vyhrazeno papeži.
Roku 1847 papež Pius IX. obnovil latinský jeruzalémský patriarchát a v souvislosti s tím reformoval řád, který je nyní mezinárodním katolickým rytířským řádem, který přijímá laiky i duchovní, muže i ženy. Symbolem řádu je jeruzalémský kříž. Oděv rytířů je bílý plášť s červeným jeruzalémským křížem. Hlavou řádu je kardinál – velmistr, který je jmenován papežem. V současnosti má řád kolem 22 000 členů v 30 zemích.
Seznam velmistrů
1847 Joseph Valerga, patriarcha jeruzalémský
1872 Vincent Braco, patriarcha jeruzalémský
1889 Luigi Piavi, patriarcha jeruzalémský
1907 papež Pius X.
1914 papež Benedikt XV.
1922 papež Pius XI.
1939 papež Pius XII.
1940 Nicola kardinál Canali
1962 Eugene kardinál Tisserant
1972 Maximilien kardinál de Furstenberg
1988 Giuseppe kardinál Caprio
1995 Carlo kardinál Furno
2007 John Patrick kardinál Foley
2011 Edwin Frederick kardinál O'Brien