Řády jsou nejstarší formou řeholního společenství, jejich členové skládají tzv. slavné sliby. Řády představovaly organizačně další vývoj asketické formy života (viz askeze), která v křesťanství spočívá v Ježíšově požadavku: "Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem." (evangelium sv. Lukáše 14,26-27). Toto následování Krista, které se uskutečňovalo zejména v mnišství, dostávalo postupně organizovanou formu - řehole - takže se zřizovaly kláštery pod tímtéž jménem. Prvním takovým řádovým založením byli r. 1098 cisterciáci. V širším smyslu se toho termínu používá také, jako u evangelických komunit, o společenství, jejichž apoštolské působení není spojeno s klášterním životem.