Stav před přijetím mnišství (v řím.kat. církvi se říká: novic). Je to stádium zkoušek a zkoumání, zda se člověk hodí k mnišskému způsobu života a zda je jeho touha po mnišství opravdová, pevná a hluboká. Zároveň se poslušník připravuje k mnišské askezi. Každý, kdo projeví zájem o přijetí mnišství, musí být podle dávných pravidel nejprve vyzkoušen. Adept mnišství se seznamuje s životem v monastýru, s mnišskou každodenní praxí, a igumen monastýru zkoumá adepta. V průběhu poslušnictví může poslušník zanechat svého úmyslu a opustit monastýr, aniž by tím porušil nějaký slib nebo se tím dopustil hříchu. Stejně tak může v průběhu doby poslušnictví igumen poslušníka odmítnout, tj. poslat adepta pryč z monastýru, nebo (třeba i opakovaně) prodloužit dobu zkoušky. Obvyklá doba poslušnictví bývá jeden až dva roky. V Ruské církvi je součástí stádia poslušnictví i statut rjasofora. V tradici svatohorské je rjasofor už považován za mnicha.