známe několik druhů: mírná (malá), střední (tzv. „pásová" neboť se hluboko ohýbáme v pase a prsty pravé ruky se dotkneme země nebo kolen) a hluboká (tzv. „zemní", neboť při ní klekneme, dotkneme se čelem země a opět vstaneme; měla by být výrazem pokání, obrácení čili „změny mysli" [meta noia], proto se jí dle řeckého výrazu hovorově říká „metanie"); střední a hluboké poklony jsou vždy spojeny se znamením kříže, které na sobě činíme třemi prsty pravé ruky. Poklony konáme při liturgiích (v době postní se častěji v chrámech konají i zemní poklony) i při soukromých modlitbách. Zemní poklony se často vykonávají po desítkách nebo stovkách a bývají součástí modlitebního pravidla. Pravoslavné křesťanství považuje poklony za velice blahodárné pro duchovní život.