Osvětimany - Hora svatého Klimenta

Poutní místo naleznete 18 km - západně - od Uherského Hradiště. Z Brna příjezd po dálnici D1, v Holubicích odbočit vpravo - 50 (směr Uherské Hradiště) přes Slavkov, Bučovice, za Kožušicemi odbočit vpravo přes Střílky do Koryčan, odtud jihovýchodně po silnici (směr Osvětimany) cca 7 km, vlevo - z - 1 km (pěší odbočení ze silnice označeno).   

Popis:   
Na Hoře sv. Klimenta se nachází valová opevnění z východní strany až trojnásobná, která obepínají hradisko o ploše 16 ha. Na akropoli pak základy středověkého kostela, který z původní kaple z 9. století dostavěli brněnští augustiniáni po roce 1358, a který existoval až do r. 1421, kdy tuto mnišskou komunitu napadli husité ze Strážnice. Po této pohromě už duchovní život na Hoře sv. Klimenta ustal. Kolem roku 1500 zde jako poustevník žil rytíř Smetana z Osvětiman.
Dále je zde dřevěná kaplička, kterou v roce 1964 postavili koryčanští občané pod vedením P. Stanislava Straňáka, místo původní kaple z roku 1880, která stála v kněžišti základů kostela. Pak je zde zvonice sv. Gorazda, kterou v roce 1985 postavili členové Společenství svatého Gorazda a druhů - Živé dědictví. Také Zeyerova studánka nacházející se jihovýchodně pod úpatím hory nese od téhož roku jméno sv. Gorazda.
Nabízí se zde otázka "Kdo to byl sv. Gorazd?" Svatého Gorazda označil Metoděj, když umíral za svého nástupce. Tím se však vyhrotily spory mezi "latinskými a slovanskými" kněžími. Řím jako podmínku jeho uznání požadoval i jisté ústupky, které se týkaly liturgického jazyka. Protože "slovanská" strana odmítla na dohodu přistoupit, vyvolala hněv tehdejšího panovníka Svatopluka a sv. Gorazd byl z Moravy i se svými stoupenci vyhnán. Svatopluk ustanovil Metoděje moravsko - panonským arcibiskupem. Po jeho skonu v roce 885 se však Svatopluk vůči slovanské bohoslužbě zatvrdil.
V roce 1991 byla obnovena Matice svatoklimentská a ta v součinnosti se Společenstvím sv. Gorazda a druhů má v úmyslu obnovit kostel i s klášterem a znovu vzkřísit duchovní život na tomto místě.
Společenství sv. Gorazda a druhů - Živé dědictví zde založilo novou tradici cyrilometodějské školy při příležitosti svátku sv. Gorazda a druhů připadajícímu na 27. červenec. 
    
Historie:   
Hora svatého Klimenta je jedním z duchovních míst, hluboce spjatých s historií Moravy. První písemné zprávy o této hoře, ukryté v tichu rozlehlých Chřibských lesů, pocházejí teprve až ze 14. století. Podle svědectví historických pramenů byla tato Hora dána před dávnými staletími králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Ti zde nalezli místo ke kontemplaci, modlitbu i práci. V blízkosti chrámu byl vystaven monastýr, poustevna a byla zde také škola, středisko osvěty a výchovy. Jak praví Život Konstantina sepsaný pod vedením samotného arcibiskupa Metoděje: "Když přišel svatý Konstantin na Moravu, přijal ho Rastislav s velkou úctou a když shromáždil učedníky, oddal mu je na učení... a zanedlouho přeložil církevní řád, naučil je ranní službě boží, hodinkám, večerní, povečernici a mši a tam nechal učit také jiné nauky, gramatiku i muziku. I otevřely se, podle slov prorokových uši hluchých a poslouchali slova Písma, a jazyk zajíkavých se stal jasným ...".
Hora svatého Klimenta, daná pod ochranu římského papeže a mučedníka, patrona soluňské mise sv. Klimenta, jehož tělesné ostatky zde byly uchovány, tak byla střediskem zbožnosti a vzdělanosti. Zde byl také sv. Metodějem roku 884 dokončen překlad svatých knih a na svátek sv. Dimitrije sloužena slavná bohoslužba jako dík za poskytnutou milost a pomoc.
Z archeologických výzkumů je doloženo, že na této hoře v době velkomoravské v 9. století stála zděná kaple. O obytném prostoru z 9. století přináležejícím ke kapli se zmiňuje pouze Jindřich Wankl z Vlasteneckého muzejního spolku z Olomouce, který vedl výzkumy hradiska v letech 1885 - 1888 a který prý objevil základy samotného kláštera z doby cyrilometodějské, ale nijak blíže je nespecifikoval. V roce 1903 až 1905 zde prováděl výzkumy brněnský poštovní oficiál R. Čechmánek, který uvádí v souvislosti s obytnými prostory, že mimo neúplných částí kláštera augustiniánského nic nenalezl.
R. Čechmánek však objevil v kostelní lodi společný hrob sedmi jedinců a v kněžišti za oltářem kosterní pozůstatky jednoho jedince, které byly hlavně místními nadšenci vydávány za kostru Metodějovu. Antropologickou expertízou provedenou v roce 1950 Archeologickým ústavem ČSAV V Praze bylo staří kostry datováno dr. J. Chocholem do doby 13. až 15. století. Tím mýtus Metodějova pohřbu na hradisku sv. Klimenta padl. Z dalších zajímavých nálezů v této lokalitě je nález zlatého solidu císaře Theofila z let 839 až 842 koryčanským rodákem Vítězslavem Glozou v roce 1912.