Olomouc - sv. Jan Sankander

Poutní místo sv. Jan Sankander se nalézá v historické části města Olomouce, na styku ulic Mahlerovy a Na hradě.
    
Popis:   
Dominantním prvkem je prostor střední elipsovité části s kruhovým podlažním otvorem, kterým proniká denní světlo z lucerny kopule až do podzemí. Exteriér této novobarokní stavby je doplněn působivou sochařskou výzdobou: nad schodištěm u kaple je socha sv. Jana Nepomuckého, v nárožním výklenku socha sv. Jana Sarkandra. Ve čtyřech rozích kopule jsou sochy čtyř: sv. Hedvika (patronka Slezska, odkud také pochází sv. Jan Sarkander), sv. Pavlína - patronka Olomouce, sv. Ignác - patron investora kaple preláta Ignáce Panáka, a sv. Klement Maria Hofbauer-Dvořák, rodák z Tasovic u Znojma, který byl na počátku století svatořečen. V interiéru lodi horní kaple je malba iluzivní a čtyři andělé od Jana Kdhlera: první anděl s latinským nápisem "Ut sacerdos" (Jako kněz) s atributy kněžství, druhý anděl "Credidit" (Uvěřil) s atributy víry, třetí anděl "Tacuit" (Mlčel) s atributy mlčenlivosti - zapečetěná kniha a prst před ústy, čtvrtý anděl "Passus est" (Byl umučen) s atributy mučednictví; shrnuto: sv. Jan Sarkandr jako kněz uvěřil, mlčel a byl umučen. Pod okny v lodi jsou latinské nápisy "Mirabilis Deus in sanctis suis" (Obdivuhodný Bůh ve svých svatých - citát ze žalmu) a "Te martyrum candida- tus laudat exercitus" (Tebe Bože chválí bělostný šik mučedníků - citát z chvalozpěvu Te Deum). Štukovou a figurální výzdobu lodi provedl Josef Hladík, zvláště výrazný je reliéf zvěstování Panně Marii nad vítězným obloukem. V presbytáři horní kaple jsou na stěnách malby ze života Janova od Jana Kohlera: vychází s Nejsvětější svátostí oltářní vstříc kozákům, dále Janovo mučení a jeho smrt. Nástropní freska od ak. malíře Jakuba Obrovského představuje nenebevzetí Panny Marie. Kolem celé horní kaple je latinský nápis, v překladu "Blahoslavený Jan vzýváním Ježíše, Marie a Anny krutost katanů přemohl". V oltáři horní je zabudován velký ostatek sv. Jana.
V oválném prostoru pod horní kaplí je nástroj mučení, kolo se skiipcem; od začátku století je zasklené, poutníci ho předtím ulamovali; vedle je studna, kde - podle tradice - vytryskla voda v době, kdy Janův život dohasínal. Je zde také náhrobní kámen, který dali zhotovit Janovi bratři; zde už je Jan nazýván mučedníkem.  
    
Historie:   
Kaple sv. Jana Sarkandra má bohatou historii: na začátku 15. stol. zde byla původně městská věznice - ta její část, kde byl Jan Sarkander vyslýchán útrpným právem, byla přeměněna v letech 1672-73 na kapli. Na jejích základech byla postupně v letech 1703-04 a zejména 1721-24 vybudována novostavba kaple charakteristické barokní podoby. Její výstavba a postupné úpravy byly součástí velkolepé stavební aktivity této městské části: univerzitních budov, semináře sv. Františka Xaverského, dominanty celého areálu kaple Božího Těla, považované dnes za nejvyspělejší dílo olomouckého barokního stavitelství vytvořené rukama místních umělců a. j. K dalším úpravám Sarkandrovy kaple (výměna hlavního oltáře, úprava interiéru) dochází r. 1860 v souvislosti s Janovým blahořečením. Do současné podoby byla kaple uvedena v letech 1909 - 1912 pražským architektem Eduardem Sochorem; vyřešil problém výškového rozdílu terénu dvou okolních ulic rozčleněním kaple do dvou půdorysně stejných podlaží. 
 
Poznámky:   
Svatý Jan Sarkander, mučedník za zpovědní tajemství, podstoupil nejdelší mučednickou smrt ze všech našich národních světců: jeho martyrium trvalo přes měsíc. Narodil se 20. 12. 1576 ve Skoczově (Polsko - tehdy Těšínské Slezsko) v rakouské monarchii jako syn tamního měšťana Řehoře Sarkandra; potomci jeho matky Heleny Gurecké z Kornic, pocházející z rozvětveného šlechtického rodu, byli spřízněni s rodinou matky nynějšího papeže Jana Pavla II. Studoval v Příboře, Olomouci, Praze, bohosloví ve Štýrském Hradci. Po vysvěcení (Brno 1609) působil v duchovní správě v Opavě - Jaktaři, Uničově, Zdounkách, Boskovicích a nakonec v Holešově; majitelem panství byl zde zemský hejtman pan Ladislav Lobkovic. Všude proslul pastýřskou horlivostí, láskou k chudým a neohrožeností v hájení katolické víry. V době povstání české protestantské šlechty proti císaři Ferdinandu II. odešel Jan před pronásledováním do Czenstochové, kde žil měsíc v klášteře pavlínů. Brzy po návratu byl zatčen; krátce předtím zachránil Holešov před vydrancováním polskými kozáky - vyšel jim v ústrety v průvodě monstrancí s Nejsvětější svátostí. Majitel bystřického panství Václav Bítovský ho obvinil z vlastizrady a jako jeden z vyslýchajících naléhal, aby prozradil obsah zpovědního tajemství pana Ladislava Lobkovice. Odmítl. Jan Sarkander zemřel po nesmírném utrpení jako morální vítěz 17. 3. 1620.
Blahořečen 6. 5. 1860 v chrámu sv. Petra v Římě, svatořečen 21. 5. 1995 v Olomouci papežem Janem Pavlem II. Pro dnešní dobu představuje symbol smíru mezi tehdy znesvářenými národy ve střední Evropě, kdy politické a náboženské rozpory hýbaly světem neméně, než je tomu dnes.