České slovo mysl je zřejmě nejlepším jednoslovným způsobem, jak překládat "nús". Většinou není správné překládat jako rozum ani jako intelekt, protože pod oběma slovy je dnes míněna myšlenková síla v člověku, schopnost uvažování, či samo přemýšlení. Rozum ani intelekt si dnešní lidé nedokáží představit bez myšlenek. Mysl v našem významu (nús) je čirý intelekt, bez myšlenek. Podobně jako moře nejsou jen vlny (myšlenky), ale základním stavem vody je klidná čirá hladina (nús), která zrcadlí nebe, tak i mysl, je-li uklidněna (intelekt zbavený myšlenek), je schopna kontemplace (zření) Boha. Rozlišujme tedy intelekt spekulační, uvažující, přemýšlející, kdy je mysl jakoby přeměněna v myšlenku a kvůli myšlenkovému toku je sama mysl skryta (není poznávána), je jakoby rozdělena, stává se myšlením v racionalistické logice (dianoia) - toto odlišujme od nús, intelektu kontemplujícího, intelektu čirého, který je "hesychasticky" zře (tiše nazírá), kde působí intuice. Mysl člověka je potřeba očistit (tj. hladinu mysli zmítanou myšlenkami a vášněmi uklidnit), pak může Duch Svatý osvítit mysl (nús), aby uzřel Boha. Dle míry očištění dochází k osvícení.