Kultovní, ale často i sociální středisko islámského života. Tam muslim koná své modlitby. Mešita slouží však také jako místo shromažďování, odpočinku a rozhovoru. Obecně se rozlišuje mezi takovými mešitami, v nichž se koná páteční modlitba, a menšími, které slouží jen k osobní modlitbě. K výbavě mešity patří mihráb (výklenek), minbar (kazatelna) a umývárna s tekoucí vodou, která umožňuje umývání před modlitbou. Velké páteční mešity mají nadto většinou panovnickou lóži a vlastní oddíl pro ženy. Podlaha je pokryta rohožemi a koberci. Jinak je vnitřek spíše jednoduchý. Nákladné dekorace nebo freskové malby chybí - v islámu platí zákaz figurativního zobrazování, a zvláště sakrálních objektů. Jako výzdoba slouží geometrické vzory nebo stuhy s kaligrafickými nápisy. Zákaz zobrazování zřejmě přispěl k rozvoji písařského umění, typického pro islámskou kulturu. Tyto kaligrafie slouží také k ozdobě mešit, jako texty se ovšem používají jen verše z koránu nebo jména čtyř spravedlivých chalífů a Muhammada. Mešita se v průběhu staletí vyvinula z obřadního místa jednoduchého půdorysu v nákladnou sakrální stavbu. Rané mešity byly namnoze umístěny na místech starší náboženské tradice, jako např. v Mekce a Damašku.