Stanisław Lem (*12. září 1921 Lvov – 27. března 2006 Krakov) byl polský spisovatel, filozof, lékař, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi. Jeho knihy byly přeloženy do 40 jazyků a prodalo se přes 27 milionů výtisků. Jeho dílo ovlivnilo nejen polskou, ale i světovou vědecko-fantastickou literaturu.
Svou prvotinu vydal v roce 1946, nicméně za hlavní dílo své rané tvorby považoval Stanisław Lem Dům proměnění - první část třídílného románu Nepromarněný čas. Není vyloučeno, že by u vážných soudobých témat zůstal, nebýt peripetií s vydáním tohoto díla.
Příklonu k sci-fi literatuře napomohlo setkání s ředitelem vydavatelství Czytelnik J. Panskim a rychlé vydání knihy Astronauti. Lem zjistil, že na knižním trhu je mezera, způsobená absencí dostatečné literární odezvy na mnoho nových technologických objevů (např. atomová energie, raketová technika). Právě motiv atomového konfliktu lze nalézt v několika autorových dílech - vyjadřuje obavy z možného zneužití této mocné zbraně.
Dalším výrazným rysem v tvorbě je užití kybernetiky. Z hlediska četnosti výskytu je tento motiv nejvýznamnější, je založen na důkladných znalostech datujících se od chvíle seznámení se s knihou Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů Norberta Wienera. Víra, že kybernetické mozky jednoho dne předčí lidské, patří ke konstantám Lemových názorů .
Jeho nejslavnější díla pocházejí ze šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Od prvotního ovlivnění (částečně i vynuceného komunistickými programy) socialistickým realismem se jeho díla postupně stávala kombinací čistokrevné technologické sci-fi a filozofických úvah. Druhým typem Lemova díla jsou sci-fi bajky a pohádky, které kontrastují s jeho vážnými a přemítavými romány. Ty s žánrem vědecké beletrie sdílí v podstatě jenom prostředí a jejich podstatou a též důvodem, proč je Lem psal, pravděpodobně bude autorova potřeba odpočinutí, uvolnění a odlehčení jeho často tíživých, přemítavých, filosoficky laděných sci-fi románů.
V Lemových dílech se postupně objevují dvě postavy, které později objevují i v dalších textech. Je to především pilot Pirx, se kterým čtenáři překonávají různé technické nástrahy, které čekají na lidi budoucnosti, a Ijon Tichý, který při svých kosmických výpravách navazuje kontakty z mimozemskými civilizacemi. Prostřednictvím deníků Ijona Tichého (je přirovnáván k baronovi Prášilovi) nastavuje autor ironické zrcadlo lidské civilizaci.
Hned v několika Lemových dílech se dá vysledovat společný prvek a tím je téma kontaktu lidí s mimozemskou civilizací, respektive obtížnost a někdy až neschopnost či dokonce nemožnost jeho navázání, dané přílišnou odlišností mezi pozemským a mimozemským životem.
Byl autorem řady rozhlasových her, televizních inscenací, filmových scénářů .