K největším polským zámkům s neobvyklými stavitelskými prvky patří bezesporu hrad Krzyztopor. Byl postaven na skále, která měla bránit vyhození stavby do vzduchu. Přesto podivné sídlo zrcadlící kalendář nesloužilo svému pánovi dlouho. Vypráví se, že zde zmizeli desítky lidí a prý tu v podzemí je ukryta brána do jiného času. Kdo monumentální stavení nakonec zničil?
Na začátku 17. století všichni evropští vzdělanci cítili, že se začíná schylovat ke strašlivé vojně, která měla vejít do dějin jako „třicetiletá válka“. V Polsku tehdy patřil k předním vzdělancům také hrabě Krzyztof Ossolinski. Bohatý šlechtic nebyl jen skvělým znalcem přírodních věd. V dávných kronikách se dočteme, že byl rovněž zručným léčitelem a zasvěcencem židovské tajné nauky – kabaly. Zároveň byl však i zaníceným vlastencem.
Podle jedné známé legendy se roku 1619 pokusil na spiritistické seanci vyvolat ducha slavného knížete Boleslawa Chrabrého. Chtěl prý tak získat radu od proslulého vojevůdce, jak má polský stát čelit zvýšenému nebezpečí nájezdů cizích vojsk. Sezení však dopadlo jinak, než Ossolinski původně předpokládal. Podařilo se mu totiž navázat spojení údajně s jakousi neznámou inteligencí. Na základě instrukcí cizích bytostí pak začal hrabě stavět zámek Krzyztopor - jednu z nejtajemnějších budov Evropy.
Mizející dělníci
Podíváme-li se dnes na ruiny hradu z historického hlediska, neubráníme se patrně údivu. Rozlehlá stavba totiž zcela popírá téměř všechny architektonické zásady, platné v době jejího vzniku. Není to ani pevnost, ani pohodlné reprezentativní sídlo. Budova je plná skrytých znamení, z nichž většinu nechápeme. Jeden symbol je ovšem nepřehlédnutelný. Hrad Krzyztopor je vystavěn jako obří alegorie času. Má čtyři věže jako roční období, dvanáct velkých sálů jako počet měsíců a třistašedesátpět oken jako dní v roce.
K čemu měla původně gigantická budova sloužit, to je dodnes tajemstvím. Místní pověst vypráví, že učený hrabě chtěl podle pokynů „vyšší inteligence“ vybudovat svatyni času, kde by probíhaly kontakty mezi obyvateli žijícími jak v minulosti tak i v budoucnosti. Experiment se však Ossolinskému podle všeho záhy vymkl z rukou. Už v průběhu stavby začali prý na staveništi záhadně mizet lidé. Přes deset osob se ve spleti chodeb ztratilo, někteří se údajně před zraky svých druhů doslova rozplynuli ve vzduchu. Není proto divu, že vyděšení dělníci odmítli v práci pokračovat.
Svědectví vojína
Polský šlechtic však výstavbu nezastavil a nerespektoval ani varování toruňského biskupa. Najal si nové pracovníky a zdvojnásobil jejich mzdy. Velkolepé dílo se mu nakonec v roce 1642 podařilo dokončit. Hrabě Ossolinski se ale z hradu neradoval dlouho. Již roku 1645 za podivných okolností zemřel.
O několik let později obsadila „svatyni času“ švédská armáda generála Torstensona. Když se tu beze stopy ztratilo několik vojáků, rozzuření Švédové budovu zapálili.
Ačkoliv z mohutné stavby zbylo jen ohořelé torzo, lidé tu prý za podivných okolností mizeli dál. Mezi místními tak získala zřícenina pověst prokletého místa, kterému je radno se raději obloukem vyhnout. Nové informace o tajemném úkazu přinesla až událost, ke které došlo v roce 1944.
Hrad tehdy obsadila sovětská armáda. Několik jejích příslušníků se v krzyztoporském podzemí ztratilo. Rusové proto poslali do sklepení pátrací oddíl. Zpět se ale vrátil jen jediný muž – Vasil Papuchin. Svým velitelům sdělil, že narazili na podzemní chodbu, ve které jsou ukryti esesmani. Na základě této zprávy pak rudoarmějci vyhodili vstup do tunelu do povětří.
Neuvěřitelná pravda
Vojín Papuchin se později zúčastnil i bojů v naší vlasti. Když byl raněn a hospitalizován v nemocnici ve Staré Boleslavi, svěřil se jedné české sestře s noční můrou, která ho již dlouhé měsíce trápí.
Ve sklepení krzyztoporského hradu prý narazili vojáci na starobylé dveře. Po otevření je pohltila mléčně bílá mlha a rozplynuli se ve vzduchu. Tomuto osudu unikl jen Vasil, který šel poslední. Vojín se ale bál reakce velitelů a tak si raději vymyslel historku s esesmany.
Jaká síla se skrývá v podzemí svatyně času? Co způsobuje podivné světelné úkazy, které se objevují nad ruinami hradu dodnes? Doufejme, že se někdy podaří odpovědět alespoň na část nezodpovězených otázek, týkajících se tajemné polské stavby.
Ing. Vladimír Červinka