Krnov - Cvilín

Na jihovýchodním okraji města Krnova na tzv. předním cvilínském kopci (437 m n.m.) nachází se poutní místo zvané Cvilín.
    
Popis:   
Kostel, jehož dvouvěžová silueta vévodí širokému okolí, je barokní stavbou s hlavní lodí, boční, rozšíření je oboustranně vytvářeno trojicemi kaplí a prostor nad nimi tvoří druhou etáž rozšíření hlavní lodě (emporu) olemovanou balustrádou, která pokračuje i na kůr. Hlavní oltář s obrazem Panny Marie Sedmibolestné je dokonale sladěn s celkovou výzdobou chrámu. Boční kaple jsou zasvěceny na evangelijní straně od presbytariáře sv. Michaelu, Panně Marii, sv. Anně na epištolní straně sv. Janu Nepomuckému, Božskému srdci Páně, sv. Vavřinci.
Bez nadsázky lze říci, že poutní kostel Sedmibolestné Panny Marie patří k duchovním perlám celého Slezka a říká se mu taky "Slezský krnovský Kopeček". 
    
Historie:   
V první polovině 13. stol. je do našich zemí uveden františkánský řád minoritů, který v r. 1273 přichází i do Krnova, do jehož historie se nesmazatelně zapsal. Zakladatelem poutního místa Cvilín je člen minoritského řádu P. Kornelius Ottweiler, který inicioval zřízení dřevěné kaple sv. Kříže a Bolestné Panny Marie v r. 1684.
Obraz Piety na dřevě, který je dodnes v chrámu uctíván, namaloval krnovský měštan Bedřich Tauber.
Do dnešní podoby byl kostel uveden kvardiánem minoritského konventu v Krnově P Bedřichem Kubínem v letech 1722-27. Nádherná fresková výzdoba pochází od brněnského maliře Františka Ecksteina.
V r. 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen, měl být zbořen, byl však vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany (A. Philieb, H. Schmidt, C. Quesker, M. Weiss) za 406 zlatých. Znovuotevření kostela bylo dosaženo v r. 1795, před tím však musela být vystavěna kolonie Mariánského Pole s 18 domy, aby kostel mohl být pro tyto obyvatele otevřen.
V roce 1865 kostel vyhořel a vážně utrpěl i koncem 2.světové války. Byl však minoritským řádem znovu obnoven. V r. 1950 byl klášter zrušen, po r. 1989 znovu obnoven a vrácen minoritům. 
    
Význam:   
Dávná historie poutního místa je opředena pověstmi sahající až do doby vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278), kdy zde měla být uctívána soška (obraz?) Sedmibolestné Panny Marie.   
    
Poznámky:   
Poutě: začínají 30. 4. a končí dušičkovou poutí na počátku listopadu. Mše sv. v tomto období (mimo poutě) jsou každou nedělí v 10:00 h.
Hlavní pouť je v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie (15.9.).
Mariánské svátky (poutě) se slaví v neděli blíže k svátku, mše sv.: 8:00, 10:00 h.