13°42´ 50°14´ 525 m.n.m.
Ve vzdálenosti 980 m od křižovatky žluté turistické značky se silnicí Kounov - Domoušice směrem na Domoušice protíná silnice řadu, která s největší pravděpodobností směřovala pod svah Roviny, směrem ke kótě 512,7 m.
Popis:
Ve vzdálenosti 980 m od křižovatky žluté turistické značky se silnicí Kounov - Domoušice směrem na Domoušice protíná silnice řadu, která s největší pravděpodobností směřovala pod svah Roviny, směrem ke kótě 512,7 m. Na výše uvedené slunovratové linii se ve vzdálenosti asi 1 km odtud nachází známý kámen Pegas patřící do kounovského seskupení. Samostatná řada o celkové délce 15 m v linii 280° ležící 250 m od Nečemických řad jižním směrem. A řada kamenů, kterou protíná lesní cesta 300 m nad hájovnou Nový svět směrem k silnici do Třeskonic.
Kameny mají stejnou strukturu jako hlavní Nečemická část. Potom je zde kámen ležící na kopci 450 m jižně od kóty 418 m Vlčí důl. Je to ideální místo pro vizír, s rozhledem na Výrov, les s Nečemickými řadami, Špičák a část Roviny. Odtud 200 m severozápadně se nachází na svahu listnatého a smíšeného lesa opět další kamenná řada orientovaná E - W. Na východní okraj řady navazuje další ve směru N-S, která končí na okraji lesa několika velkými kameny. Jde pravděpodobně o kameny odstraněné z pole, které byly původně v slunovratové linii až ke Klůčku. O náhodné uskupení kamenů se určitě nejedná. Některé vykazují jisté známky opracování. Při zběžném pohledu do geologické mapy je zřejmé, že některá uskupení i jednotlivé menhiry leží právě v místech geologických zlomů (jen v našem okolí je to Panna u Rakovníka, Klobucký pastýř, Hředle, Drahomyšl, Slavětín atd.) Zjišťováním tektonických zlomů využitím metody molekulárních forem prvků se zabývá B. Krčmář (Archeologické rozhledy 99). Z uvedeného vyplývá, že kámen Pegas leží v bodě, kde se protínají nejméně tři zlomové struktury, a to ve směrech S-J;V-Z; SV-JZ.
To s největší pravděpodobností způsobuje energetické vjemy proutkařů a senzibilů.
mapa A. Lustiga z roku 1937
půdorysný přehled kamenných řad (Archeoastronomie)
výškové profily kamenných řad (Archeoastronomie)
Poznámky:
Severně od Kounova jest kopec Rovina 526 m jako pokračování hřebene Džbánu. Asi ve stření části kopce objevil uč. Patejdl ony kamenné řady, kterých je celkem čtrnáct.
Jsou přesně rovnoběžné, od sebe vzdáleny v různých vzdálenostech od 13-30. 3 m a přetínají celý kopec v délce 400 m. Probíhají směrem přesně od severu k jihu, jak jest patrno na nákresu. Velikost balvanů dosahuje až 1m, tedy dosti značná, a řady jsou celistvé, t.j. kameny tvoří celistvou řadu.
Na první pohled zdálo by se, že jde patrně o pouhý úkaz geologický, jak také dokládá J. N. Wondřich, který popírá umělý jejich původ. Rovněž Stocký a Schránil považují tuto domněnku za správnou. Podrobnějším zjištěním jest však podle mého přesvědčení tato domněnka vyvrácena. Složení celého kopce, tudíž i podklad pod řadami tvoří zvětralá opuka, kdežto kameny samy jsou složením křemenec, tedy původu mnohem staršího.
Tato okolnost, jakož i přesný směr řad, myslím, ukazují, že jde skutečně o cennou praehistorickou památku. Dosud však nebyl zjištěn pravý účel uvedených řad. Podle jedné domněnky měly tyto řady býti jakési astronomické linie, určující pohyb slunce a polohy význačných hvězd. Jiní badatelé domnívají se, že účel řad jest náboženský (z doby pohanské), což by snad bylo pravděpodobnější. V každém případě jde však o zajímavý nález, nad kterým se i laik pozastaví a zamyslí nad minulostí našich dávných předků.
Jar. Šmíd, odb. uč.
Pozn. red.: Překvapuje, kolik zjevů je v přírodě, kde nenajdeme v geologii běžné vysvětlení. V našem případě to svádí k nemyslitelnému výkladu, že kameny byly naneseny uměle člověkem a zaráží ovšem, že jde o tak četné řady a to na celém velkém kopci. Hlavní důvod je ten, že nejde o žíly - horniny ny povrchu nepokračují do hloubky, nýbrž leží na povrchu. Ale to, že leží v paralelních řadách je nápadné. Vysvětlení by mohlo být, že jsou to zbytky někdejšího příkrovu: podél puklin pronikly vody, stmelily písky a tak, když některé horniny odvětraůy, zůstaly jen stmelené, zpevněné křemité pískovce, tvořící řady. To je příklad přirozených vysvětlení.
VESMÍR časopis o šíření přírodních věd a jejich užití (r. XV 1936-1937)