Světová zdravotnická organizace v úterý dala viru, který se od prosince loňského roku šíří do světa z čínského města Wu-chan, jméno Covid-19 (Co od slova corona, Vi jako virus, D od anglického výrazu disease pro onemocnění a 19 podle roku, kdy se objevil). Vakcínu slibují mít experti k dispozici do 18 měsíců. To je ale velmi dlouhá doba vzhledem k rychlosti, jakou se nákaza vyvolávající smrtelný zápal plic šíří.
Patogen Covid-19 je tím nejhorším nepřítelem lidstva, jakého si můžeme představit, a šířící se epidemie je větší hrozbou než globální terorismus. Je na čase, aby se svět konečně probral a začal s virem bojovat tak agresivně, jak jen dokáže, vyzvala podle stanice Sky News ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO). „Virus může – abych byl upřímný – způsobit větší politický, ekonomický a společenský rozvrat než jakýkoliv teroristický útok. Je to ten nejhorší nepřítel, jakého si vůbec dovedete představit,“ varoval její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus podle stanice Sky News. Virem už se nakazilo na 45 tisíc lidí a více než 1100 infekci, proti které se stále nedaří najít s jistotou účinný lék, podlehlo. Několik čínských expertů sice vyjádřilo naději, že epidemie by měla brzy kulminovat a v dubnu začít ustupovat, WHO je ale k jejich tvrzení skeptická a předpokládá, že to nejhorší svět teprve čeká.
Epidemie nového koronaviru, patřícího do stejného kmene jako původce onemocnění SARS, propukla v prosinci minulého roku v čínském městě Wu-chan. Od té doby se rozšířila do celé země a pronikla i do dalších částí světa včetně evropských zemí. Obavy ze současného šíření koronaviru zvyšuje dlouhá inkubační doba, která dosahuje až 14 dní. Během ní sice infikovaní necítí žádné potíže, ale mohou nakazit další lidi. Znepokojení vyvolává možnost, že virus Covid-19 může zmutovat tak, že by se snadněji šířil a získal větší rezistenci vůči běžně používaným i speciálním a experimentálním antivirotikům.
Přenos ze zvířat
Podobně jako u SARS a MERS jde o zoonotickou infekci, protože se přenáší ze zvířat na lidi. Lidé se jí zřejmě nakazili masem divokých zvířat, které si kupovali na rybím trhu ve Wu-chanu. Panuje podezření, že se lidé nakazili od hadů.
Z analýzy ribonukleové kyseliny (RNA) koronaviru 2019-nCoV, která byla srovnávána s RNA jiných příbuzných koronavirů, se ukázalo, že se se prioritně zaměřuje na proteiny, které se objevují u hadů.
Hypotéza o tom, že přenašeči jsou hadi, však ještě nebyla potvrzena a není jasné, jak se koronavirus dokázal přizpůsobit studenokrevným i teplokrevným živočichům. Hadi se mohli koronavirem nakazit od netopýrů, které loví a kteří jsou častými nosiči koronavirů. V oblasti žijí vrápenci, kteří přenášejí SARS. Hadi, zejména bungaři, se prodávali na rybím trhu ve Wu-chanu, který byl po propuknutí infekce uzavřen.
Začátkem února uvedli čínští vědci z Kantonu Šen Jon-kji a Siao li-chua, že chybějícím článkem v řetězci mezi člověkem a netopýry, kteří se považují za přirozený rezervoár nákazy, mohli být luskouni. Zjistili, že genetická sekvence viru přítomného v těle pacientů z Wu-chanu se z 99 procent shodovala s koronavirem luskounů, napsala agentura Nová Čína. S koronaviry od netopýrů se RNA shoduje z 88 procent.
Hmyzožraví luskouni příbuzní pásovcům jsou ohroženým druhem a za jejich prodej hrozí v Číně až deset let vězení, přesto jsou jedním z nejvíce pašovaných zvířat na světe. V Asii se považují za pochoutku.
Nemoc se přenáší i z člověka na člověka a podobně jako u příbuzných nemocí MERS a SARS nebo u chřipky jde o kapénkovou nákazu, proto se pro prevenci proti šíření dají použít roušky.
Příznaky, prevence a léčba koronaviru Covid-19
K typickým příznakům nákazy novým koronavirem Covid-19 patří teplota, kašel a dušnost a také bolesti hlavy. Lehčí případy mají symptomy podobné chřipce nebo jinému nachlazení způsobenému viry, což značně komplikuje rozpoznání nemoci, zvláště když někteří z lidí, kteří nemoci podlehli, údajně neměli teplotu. Právě vysoké teploty byly příznakem, podle něhož se dali identifikovat lidé, kteří se mohli nakazit nejblíže příbuzným virem SARS-CoV. U závažnějších případů trpí nemocní silným zápalem plic a selháním ledvin.
Nákaza se dá prokázat jen testem nukleových kyselin, který provádějí odborná pracoviště. Jejich úkolem je zjistit, zda se u nakažených objevuje stejná ribonukleová kyselina, jaký má koronavirus Covid-19.
K léčení nemoci nejsou zatím doporučena žádná konkrétní antivirotika, nakaženou 71letou Číňanku se ale v Thajsku podařilo vyléčit během dvou dní kombinací tří antivirotik. Šlo o dva léky určené k léčbě HIV (lopinavir a ritonavir) a oseltamivir známý pod obchodním názvem tamiflu, který se používá k léčbě chřipky včetně ptačí.
V USA zabralo u 35letého nakaženého antivirotikum remdesivir vyvinuté společností Gilead původně proti ebole a viru Marburg. Zatímco v případě eboly v Kongu se ukázal remdesivir méně účinný než monoklonální protilátky, u laboratorních zvířat se remdesivir ukázal jako účinný u nákaz koronaviry SARS a MERS.
Čínští vědci zkoušejí lopinavir, ritonavir a remdesivir v kombinaci s antimalarikem chlorochin známým jako aralen. Současně se také zkouší vyvinout očkovací látka.
V současnosti se ale především uplatňuje symptomatická léčba, která se zaměřuje na léčení příznaků a potíží. Ve vážných případech je nutné i napojení na zařízení podporující základní životní funkce, jako je dýchací přístroj. Antibiotika se nasazují v případě sekundární plicní infekce bakteriemi.
Protože se nemoc mezi lidmi přenáší stejně jako chřipka nebo SARS a MERS kapénkovou nákazou, dají se proti jejímu šíření použít roušky a respirátory. Roušky jsou vhodné pro nemocné a nakažené, aby infekci dále nešířili. Před nákazou mohou ochránit respirátory třídy FFP3. Při kýchání, smrkání a kašlání je potřeba použít kapesník, který se hned po použití vyhodí.