Z lat. congregatio, »shromáždění«, »společenství více osob, které se sejdou«. Výraz má řadu významů: a) k. řeholní: řeholní společnosti, jejichž členové skládají jednoduché - sliby jak věčné, tak časné (zatímco - řeholní řády se vyznačují sliby slavnými), b) k. mnišské: několik nezávislých klášterů spojených do většího sdružení, jako např. - benediktini z Beuronu, c) k. zbožnosti: řeholní sdružení zaměřená na šíření zvláštní zbožnosti nebo na dodržování evangelijních rad ve světě, aniž by jejich členové byli vázáni na společný život a nosili zvláštní oděv, d) římské nebo kardinálské k.: orgány římské - kurie, v jejichž čele stojí - kardinál. Odpovídají za hlavní záležitosti církve. Jsou to: K. pro nauku víry, K. pro východní církve, K. pro posvátné obřady, K. pro svatořečení, K. pro biskupy, K. pro evangelizaci národů, K. pro klérus, K. pro instituce zasvěceného života a pro společnosti apoštolského života, K. pro katolickou výchovu.