Z lat. slova claudere, »zavřít«. Výraz označuje jak kanonický předpis, který dává řeholním domům pravidla pro vstup cizích osob a odchod těch, kteří zde žijí, tak místa podléhající v těchto domech zmíněnému předpisu. K. je tzv. papežská, pokud se řídí podle zvláštních předpisů Apoštolského stolce, nebo biskupská, je-li stanovena místním - ordinářem, či konstituční, pokud vychází z vlastního práva řeholní společnosti (CIC 667), podle její povahy a jejího poslání. Klauzurní praxe je starobylá a během doby byla až do 16. stol. různě upravována. - Tridentský koncil pro ni vydal obecně platný zákon. Druhý - vatikánský koncil vybídl dekretem Perfectae caritatis k přepracování papežské k. »tak, že se zruší zvyky, pro jejichž existenci už není důvod« (PC 16).