Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) je trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae), charakteristická typickou růžicí přízemních listů, ze které vyrůstá několik stvolů. Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Mimo jitrocel kopinatý roste na území ČR asi 6 dalších druhů jitrocelů, z nichž nejznámější je jitrocel prostřední (Plantago media) a jitrocel větší (Plantago major). Oba dva druhy mají ale menší přítomnost léčivých látek.
Jitrocel se může dožívat až 12 let, během kterých dorůstá do velikosti několika desítek centimetrů. Rozmnožuje se jak pomocí semen, tak i vegetativně.
Jitrocel kopinatý obsahuje převážně v listech slizové látky, kyselinu křemičitou, kyselinu citronovou a až 2 % glykosidu aukubinu, dále pak enzymy invertin a emulsin. Vyjma toho jsou v listech taktéž obsaženy třísloviny, vitamín C, hořčiny, draselné soli, zinek, kumariny a fenylethanoidy.
Právě přítomnost slizových látek způsobuje, že jitrocel kopinatý působí pozitivně proti kašli, jelikož tyto látky mají ochranné a sekretolytické účinky a současně zmírňují podrážděný krk.
Jitrocel kopinatý se vyskytuje především v oblastech, kde se nachází mírně vlhká, hlinito-písčitá až středně těžká půda s neutrální až zásaditou reakcí. Hojně roste na místech osídlených travními společenstvy jako jsou louky, meze, pastviny, výslunné stráně, v trávnících, úhorech, podél komunikací, v parcích a příležitostně i jako plevel na polích. Protože snáší i suchá místa a fyzické poškození (sešlap), jedná se o poměrně odolnou rostlinu. Jitrocel je ale náchylný k podmáčeným oblastem, které mu nesvědčí. Ve střední Evropě ho najdeme nejčastěji ve společenstvech pastvin sv. Cynosurion, mezofilních luk sv. Arrhenatherion či některých typech suchých trávníků sv. Bromion erecti či ruderálních společenstev, např. sv. Polygonetum arenastri, Saginion procumbentis, Malvion neglectae, Dauco carotae-Melilotion atd.
Jitrocel má široké rozšíření. Původně se jednalo o druh rostoucí na území Eurasie, jeho přirozený areál zahrnuje většinu Evropy včetně Islandu, v Asii sahá na východ až po Kazachstán a západní Himálaj, dále roste i v jižnější Asii od Středomoří a Malé Asie po Pákistán, přesahuje i do nejsevernější Afriky a na ostrovy jako Madeira, Kanárské ostrovy a Azory. Postupně se rozšířil různě po celém světě společně s kolonizátory z Evropy. Například rozšíření jitrocele v Severní Americe probíhalo tak, že kolonizátoři nevědomky přenášeli jeho semena na botách. Proto indiáni nazývali jitrocel „stopa bílého muže“. Dnes je rozšířen i v jiných oblastech světa, jako v Japonsku, v Austrálii, na Novém Zélandu či na Madagaskaru.
Dříve se jitrocel pouze sbíral jako planá rostlina rostoucí na polích či loukách, v současnosti jeho spotřeba pro farmaceutické účely narostla, takže je pěstován.
Využití
Samotný jitrocel kopinatý je požírán ovcemi a dalšími hospodářskými a lesními zvířaty (které ale mají s jeho konzumací problémy, jelikož roste při zemi), a proto byl v některých částech světa zařazen do travní směsi pro pěstované trávníky jako zdravá potrava pro ovce a další. Jeho konzumace zvířaty zlepšuje jejich zdraví a vlastnosti mléka, jelikož obsahuje sodík, draslík, kobalt a měď. Semena jitrocelu se využívají jako krmení pro chovné druhy ptactva.
Léčitelství
Pro své pozitivní účinky se jitrocel využívá převážně k výrobě čajových směsí, které mají působit protizánětlivě a na trávení. Současně se z jitrocele vaří odvary při problémech s dýchacími cestami. Je to díky jeho schopnosti odhlenit dutiny. Pro své léčebné účinky je znám již od Antiky, kdy byl využíván jako látka působící proti kašli,[6] na opary, při kožních infekcích a jako protijed na vzteklinu. V lidovém léčitelství se využívá jako látka usnadňující potíže způsobené astmatem, záněty průdušek a další onemocnění dýchacích cest.
Mezi lidmi je rozšířena praxe, kdy se čerstvá šťáva z listů používá na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je využíván kuřáky jako podpůrný prostředek při odvykací kúře.
Jitrocel je přirozenosti chladné a suché na druhém stupni. Má při sobě vodnatost a zemitost s trpkostí a s malou kyselostí, a odtud se považuje za studený a suchý. Jitrocel má protizánětlivé účinky a tlumí kašel, dnes jej známe především ve formě sirupu, který můžeme zakoupit běžně v lékárně. Šťáva podporuje a upravuje trávení, působí na žaludeční vředy a na choroby dvanácterníku. Zevně přikládáme čerstvý jitrocel na špatně se hojící rány všeho druhu.
angína
kloktadlo, čajovou lžičku jitrocele přelijeme 250ml horké vody a necháme 10 - 15 minut vylouhovat, nálevem kloktáme několikrát denně
bércové vředy
obklad z čerstvých listů, (můžeme použít i jitrocel větší) čerstvé a omyté listy jitrocele rozdrtíme dřevěným náčiním (ne kov!) a vzniklou kaši naneseme na vředy a necháme co nejdéle působit, potom rány vymyjeme; kaši můžeme také zabalit do plátýnka, které přiložíme na vředy a obvážeme; také můžeme použít listy, které jsme pouze rozemnuly
bodnutí hmyzem
obklad z čerstvých listů, (můžeme použít i jitrocel větší) čerstvé a omyté listy jitrocele rozdrtíme dřevěným náčiním (ne kov!) a vzniklou kaši přiložíme na místo bodnutí
kožní plísně
obklad z čerstvých listů, čerstvé a omyté listy jitrocele rozmačkáme nebo rozdrtíme a přikládáme na místa postižená plísní
poranění a rány
obklad z čerstvých listů, obklad můžeme použít jak na rány čerstvé, tak na rány staré; čerstvé listy jitrocele umyjeme, rozdrtíme na hrubou kaši a naneseme na ránu, ovážeme šátkem nebo obvazem, můžeme použít i omyté celé listy
péče o pleť
pleťová voda - mastná a problematická pleť, čerstvé jitrocelové listy (mohou být i sušené) nasekáme a napěchujeme do sklenice, zalejeme francovkou (můžeme použít i vodku), uzavřeme a necháme 14 dní louhovat na teplém a tmavém místě, přecedíme a listy vymačkáme, zředíme destilovanou vodou v poměru 1 díl vody na 4 díly výluhu, pleť čistíme ráno a večer, po vyčištění potřeme mátovým olejem
zahleněné průdušky
jitrocelové kapky, čerstvé listy jitrocele (mohou být i sušené) nasekáme a napěchujeme do sklenice, zalejeme je vodkou s co nejvyšším obsahem alkoholu, uzavřeme a necháme louhovat 14 dní na teplém a světlém místě, během louhování ji pravidelně protřepáváme, pak přecedíme, listy dovymačkáme, výluh přelejeme do tmavé sklenice a uchováváme nejlépe v lednici, užíváme 3x denně 15 kapek na kostku cukru nebo do čaje
jitrocelový sirup, čerstvé listy jitrocele pokrájíme, do sklenice dáme jednu vrstvu, kterou zasypeme vrstvou krystalového cukru, pak dáme zase vrstvu listů a vrstvu cukru a takto pokračujeme až sklenici zaplníme, poslední vrstva bude cukr, uzavřeme a necháme 6 týdnů uležet na místě se stálou teplotou, užíváme 3 polévkové lžíce denně
zánět průdušek
jitrocelové kapky, čerstvé listy jitrocele (mohou být i sušené) nasekáme a napěchujeme do sklenice, zalejeme je vodkou s co nejvyšším obsahem alkoholu, uzavřeme a necháme louhovat 14 dní na teplém a světlém místě, během louhování ji pravidelně protřepáváme, pak přecedíme, listy dovymačkáme, výluh přelejeme do tmavé sklenice a uchováváme nejlépe v lednici, užíváme 3x denně 15 kapek na kostku cukru nebo do čaje
jitrocelový sirup, čerstvé listy jitrocele pokrájíme, do sklenice dáme jednu vrstvu, kterou zasypeme vrstvou krystalového cukru, pak dáme zase vrstvu listů a vrstvu cukru a takto pokračujeme až sklenici zaplníme, poslední vrstva bude cukr, uzavřeme a necháme 6 týdnů uležet na místě se stálou teplotou, užíváme 3 polévkové lžíce denně
jitrocelový čaj, jednu čajovou lžičku nasekaných čerstvých nebo sušených jitrocelových listů přelejeme 250ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat, přecedíme a pijeme jeden hrníček teplého čaje 3x denně
Zpracování
Pro získání účinné drogy je potřeba nasbírat listy mezi květnem až srpnem a poté usušit. Květní stvoly se před sušením musí odstranit. Samotné sušení listů jitrocele je složité, protože sebrané listy jsou náchylné k zčernání a znehodnocení účinné drogy, jelikož dojde k hydrolytickému rozkladu glykosidu aukubinu. Z toho důvodu se nedoporučuje sbírat listy polámané či zapařené. Pokud jsou listy správně usušené, měly by být lámavé a mít hnědozelenou až olivovou barvu. Pro správné sušení se doporučuje sušit ve vrstvách o maximální tloušťce 5 cm ve stínu, ale dá se předsušit i na slunci. Při sušení za umělé teploty se doporučuje sušit o teplotě do 40 °C (jiný zdroj uvádí 50 °C). Droga má mírně nahořklou svíravou chuť a je bez zápachu. Účinná látka je náchylná ke kontaminaci a zničení, a tak je potřeba vyvarovat se nevhodného skladování.
Kuchyňské zpracování
Pro kuchyňskou úpravu se zpracovávají pouze čerstvé listy. Mají slabě nahořklou, svíravou chuť. Přidávají se v menším množství do bylinkových polévek a omáček nebo se obalují ve sladkém či slaném těstíčku a vysmažují.
Včelařství
Jitrocel kopinatý poskytuje včelám velké množství kvalitního pylu, který dělnice odnášejí do úlu ve světle žlutých rouskách.