Název označuje příslušníky jednoho ze tří řádů františkánské rodiny: řeholníky (Ordo fratrum minorum, OFM). Vedle - jezuitů tvoří hlavní a nejaktivnější řád katolické církve. Založil je František z Assisi (+1226), syn Pietra di Bernardona a paní jménem Pica. Narodil v Assisi ke konci r. 1181 nebo začátkem 1182. Prožil lehkomyslné mládí a po neúspěšném pokusu nalézt slávu ve zbrani se obrátil k Bohu a rozhodl se sloužit chudým a potřebným. Definitivně se rozešel s rodinou, která bránila jeho životnímu rozhodnutí, a začal kázat a žít v chudobě, usiloval o to, aby se stal »druhým Kristem« skrze ideál - následování a - pokory až k sebeumrtvování. Velmi brzo ho následovali někteří druhové, jimž dal pravidla, obsahující podstatné prvky - řeholního života. Inocenc III. řeholi r. 1209 ústně schválil a r. 1212 František založil společně se svatou Klárou druhý řád ( - klarisky) a v r. 1221 třetí řád pro laiky ( - terciáři). Františkánskou řeholi schválil s konečnou platností dne 29. 11. 1223 Honorius III. V září 1224 obdržel světec na hoře Verna - stigmata a r. 1225 složil první velké italské literární dílo Cantico delle creature (Chvalozpěv stvoření). Zemřel v noci ze 3. na 4. října 1226 v Porciuncule v Assisi. F. se nelišili pouze svatostí svého života, ale také hloubkou učení, jak ji představoval Bonaventura di Bagnoregio, Roger Bacone, Duns Scotus, Vilém Occam a další. Zároveň je historie f. bohatá na konflikty a reformy, které se vztahovaly právě k otázce - chudoby. Ta vedla ve 14. stol. k rozdělení řádu na observanty a konventuály. Observanti byli věrni starému ideálu zřeknutí se světa a měli po r. 1368 převahu nad konventuály, kteří žili v městských - konventech a přijímali papežská zmírnění řeholního života. Roku 1517 byla jejich řehole schválena Lvem X. pod označením Ordo Fratrum Minorum regularis observantiae (OFMConv.) jako nezávislá větev. Dalším reformním hnutím bylo hnutí kapucínů (OFM capucinorum, OFMCap.), které v 16. stol. ukázalo životní sílu františkánské ideje, sílu, jež trvá dodnes. Kapucíni byli schváleni papežskou bulou Religionis zelus 3. 7. 1528.