Etymologie termínu je nejasná, snad pochází z aram. hasajja nebo řec. hósioi, »zbožní« či »tiší«, z něhož jsou odvozeny dva řecké tvary: essenói a essaioi. Židovská - sekta (2. stol. př. Kr. - 2. stol. po Kr.), která vznikla pravděpodobně rozšířením asidejů (chasidů, »zbožných«) v období Makabejských, známá je z mimobiblických pramenů (Plinius Starší, Filón, Josef Flavius). Svědomitě zachovávali zákon (- tóra), většinou se neženili a žili v chudobě v klášterních společenstvích. Ženatí žili venku, vázáni smlouvou. E. pravděpodobně byli protestním hnutím proti zesvětštění kultu v jeruzalémském chrámu, a inspirovali je reformy, prorokované v Ez 40-48. Proto se odebrali na judskou poušť v - Kumránu. S e. měl pravděpodobně kontakty Jan Křtitel (srov. Lk 1,80).