Dolní Chabry (menhir)

14°27´12´´ 50°08´37´´ 300 m.n.m.

Vyobrazení menhiru z roku 1914 Zkamenělý slouha stojí před domem č.p.542 v Ládevské ulici, nedaleko od silnice z Prahy směrem na Veltrusy. Snad se zde křižovaly velmi staré cesty vedoucí přes Prahu.  Jde o vyvýšené stanoviště, v minulosti, kdy kámen stál uprostřed luk, jistě s dalekým rozhledem (dnes brání zástavba). První zjištěná zpráva o něm pochází  z r. 1914.
    
Popis:   
Tento masivní buližníkový menhir má v úrovni země obvod 2,75 cm a výšku 1,57 cm.  
V září roku 1980 bylo zde kopáno vodovodní potrubí do hloubky tří metrů, při té příležitosti byl proveden průzkum podloží kamene. Byla zjištěna vrstva navážky v síle půl metru, pod ní se nachází 10 cm tenká vrstva černošedé humózní spraše a pod ní další 60 cm vrstva  svrchnomiocénského štěrkopísku. 
    
Historie:   
Bývalá ves dolní Chabry leží na severozápadním okraji Prahy a v roce 1968 se stala součástí hlavního města Prahy. První dostupné písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1093, kdy po smrti krále Vratislava obdržel jeho bratr Konrád mimo jiné i ves Chrabergh (foliant uložen v archivu města Třeboně), v témže Codexu následuje další zmínka o obci …“Kapitule Vyšehradské náleží vsi …a Hraberci“. Nejstarším dokladem osídlení na území Prahy je soubor kamenných nástrojů ze starší doby kamenné nalezený v Dolních Chabrech, jehož stáří je odhadováno na 1,5 milionů let. Nejtarší historickou památkou obce je románský kostel Štětí sv. Jana Křtitele vystavěný ve 12. století jako rotunda neobvyklých rozměrů – plocha 100 m2. Z obce vychází chráněné krajinné území nazvané Draháňská rokle, které vede zalesněným údolím podél potoka až k řece Vltavě. Nejstarším z chaberskcýh rybníků je starý gruntovní rybník, jehož rozměr je 42 arů a patřil od r. 1855 dvanácti místním gruntovníkům a byl rybníkem chovným. 
Údajně byl při kopání v zahradě rodinného domku, poblíž menhiru nalezen ještě jeden podobný kámen, který se bohužel nedochoval. Jak přibližně vypadal, ani kde přesně měl být,  nám není známo.  
Později byl obklopen rozrůstající se zástavbou rodinných domků a ve druhé polovině šedesátých let našeho století se ocitl v osoce oplocení předzahrádky objektu číslo popisné 542 v Ládevské ulici. 
    
Význam:   
Působení menhiru na člověka velmi silné a pro některé lidi slouží jako dobíječ energie. 
    
Poznámky:   
Zajímavým historickým dokladem osídlení tohoto území Kelty je menhir zvaný lidmi „Kamenný slouha“, který pochází z doby 5000 – 4000 let př. n. l. a zachoval se v plotu rodinného domu v Ládevské ulici. Tento druh menhiru zvaný dolmen, neboli stůl (v zemi je zakopán ještě jeden menhir, pouze deska chybí) je v Čechách ještě jeden a to v blízkosti Domažlic.