Diana je římská panenská bohyně lovu a měsíce, obdoba bohyně Artemis v řecké mytologii. Obvykle je vyobrazována s lukem a v doprovodu psů nebo lesních zvířat.
I když patrně později převzala řadu rysů řecké Artemis, byla Diana původně bohyně italská a její úcta byla rozšířena u všech italických kmenů. Diana je původně přídavné jméno a znamená „božská, nebeská“. Je téhož původu jako latinské divius, dieus, divus a pozdější deus (bůh) a dies (den, obloha). Patřila mezi nebeské bohy, zachovala si však vždy také nějakou pozemskou funkci. Byla bohyní lovu a lesů, ochránkyní žen a rodiček a zajišťovala také pokračování rodu, zejména královského. Jejím posvátným stromem byl dub.
V řecké mytologii byla Artemis / Diana dcera Jupitera a Létó. Narodila se současně se svým bratrem Apollónem na ostrově Délu a spolu s vodní nymfou Egerií a s bohyní lesů Viribus se zapřisáhla, že zůstane pannou. V pozdější římské době se někdy nazývala dea trivia (= trojcestná) a zobrazovala jako tři postavy. Mezi mnoha mýty je asi nejznámější pověst o lovci Acteonovi, který ji spatřil při koupání nahou; Diana ho proměnila v jelena a jeho vlastní psi ho roztrhali.
Svatyně Diany byly patrně rozšířeny po celé střední Itálii. Její svátek se slavil o srpnových Idách (13. srpna), kdy král Servius Tullius v polovině 6. století př. n. l. zasvětil její chrám na římském Aventinu. Protože sám Tullius byl původem otrok, slavil se tento den jako „Den otroků“ (servorum dies) a otroci měli v tento den v chrámu právo azylu.[2] Hlavní svatyní však byl patrně posvátný háj cypřišů u Aricia (26 km JV od Říma), kde sídlil také Dianin velekněz, Rex Nemorensis. O tom se vyprávělo, že zastával svůj úřad tak dlouho, dokud ho někdo silnější nezabil, a tudíž chodil neustále s mečem, aby se mohl bránit. Tato pověst pak hrála velkou roli ve výkladech J. Frazera a dalších.
V helénistické době byl slavný chrám a kult bohyně Diany (Artemis) v Efesu v dnešním Turecku, o němž se píše také v Bibli (Sk 19,28).
Známá rovněž jako Diana Efeská.
Diana, která má podobné atributy jako řecká bohyně Artemis, je měsíční bohyní, která pomáhá s plodností a blahobytem. Diana, dcera hlavního boha Jupitera, je nazývána bohyní porodů, protože její matka jí porodila bezbolestně. Diana ihned poté, co se narodila, pomáhala matce s porodem svého bratra Apolla.
Diana je rovněž spojována s koupáním a očišťováním. V Dianině chrámu v Efesu v Turecku (jednom z největších chrámů starověkého světa, o kterém se píše v bibli v 19. kapitole Skutků apoštolských) si ženy, které ji uctívaly, myly obřadně vlasy.
Diana tráví čas se skřítky a lesními a vodními nymfami. Má ráda ženy a pomáhá se vztahy a společenskými záležitostmi i lesbičkám. Obvykle bývá vypodobněna s lukem a šípem, které jí dal jako mladé dívce otec a které symbolizují sílu a moc.
Jednoho večera, když narůstal měsíc, mně Diana řekla: „Pomohu vám (čímž měla na mysli všechny lidi) pozvednout se nad pozemské zájmy stejně jako se měsíc vznáší nad zemí. Buďte jako měsíc, sviťte vesele na jiné a pak se jako nový měsíc pravidelně stahujte k osobnímu odpočinku.
Měsíc se nebojí svítit, ani se neobává pozornosti, výsměchu nebo odmítání. Tyto nízké obavy přivádějí pozemšťany k zoufalství a depresím, protože duše ví, že je schopná dosáhnout něčeho zcela odlišného. Duše se nerada dává spoutat nebo zadržovat. Proto se zcela uvolněte, abych vás mohla osvítit jako odraz vaší vnější manifestované svatosti."
Pomáhá:
* zvířatům - v chovu, březosti a rození
* s bezbolestným rozením dětí
* v navazování kontaktů se skřítky
* v lesbických záležitostech
* dvojčatům
INVOKACE
Spojení s Dianou bývá zvláště silné v měsícem ozářených nocích. Můžete s ní však navázat kontakt kdykoliv.
„Diano, pomoz mi, prosím, abych svítil stejně jasně jako ty. Zbav mě obav z toho, že se zesměšním nebo budu odmítán. Postarej se, abych byl skutečně sám sebou. Vezmi mě na vyšší místo, kde mohu nejlépe sloužit lidstvu jako zářivý příklad člověka, který naslouchá vnitřní moudrosti, lásce a ponaučením. Pomoz mi, aby byl můj život plný světla. Děkuji ti."