DISA stojí jako operačně zaměřená bojová podpůrná agentura, která zajišťuje společné a kombinované bojové schopnosti velení a řízení a informační technologie. Inženýři společnosti DISA vyvíjejí, udržují a provozují globální síť zaměřený na přímou podporu společných a koaličních válečníků, vůdců na národní úrovni a dalších misijních partnerů v celém spektru operací. Společnost DISA působí na 4300 místech a 90 zemích po celém světě s více než 14 000 pracovníky a ročním rozpočtem přesahujícím 8 miliard dolarů.
Od ledna do července 2011 společnost DISA přemístila více než 4500 vojenských a civilních zaměstnanců a podporu místních dodavatelů, 700 pracovních stanic s 11 000 kusy pokročilého IT vybavení a 58 000 čtverečních metrů laboratorních zařízení v souladu s programem Base Re-aligning and Closure. Přemístění do Fort Meade, Maryland, upevnilo prvky ústředí DISA, které byly umístěny na několika místech v Arlingtonu a Falls Church v VA. V dubnu 2011 společnost DISA uspořádala slavnostní slavnostní otevření nového sídla. Skutečným úspěchem při tomto přemístění byla schopnost společnosti DISA udržovat mimořádné tempo provozu a pokračovat v rozšiřování kritických bojových schopností bez absolutního narušení služby a podpory našich partnerů v misi.
DISA a Spojené státy CYBER Command (USCYBERCOM)
Všechny tyto speciální a okamžité operační mise byly vedeny, zatímco DISA současně pokračovala bez narušení nebo označování, aby spolupracovala s DoD, strategickým velením Spojených států a USCYBERCOM, aby operovala a obhájila GIG. Dne 7. září 2010 společnost DISA úspěšně přenesla funkce Společné operační jednotky - operace s globální sítí na nově založené zařízení USCYBERCOM, což zajistilo, že všechny mise uspěly během kritického přechodného období a stanovily podmínky pro úspěšné počáteční operace ze strany společnosti USCYBERCOM.
Přímá podpora společnosti DISCY k USCYBERCOMu i bojovým příkazům po celém světě ovlivnila a ovlivnila budoucnost kybernetických operací pro DoD poskytováním inovativních technologií, operačních struktur a procesů a doktrinálních konceptů pro řízení a vedení a vedoucí schopnosti, reagovat na dynamické a nepřátelské hrozby pro národy.
Zlepšení podnikové infrastruktury a služeb
Zatímco DISA podporovala bojovníky a pomoc při katastrofách, agentura dramaticky změnila podnikovou infrastrukturu potřebnou k tomu, aby bojovníkům poskytla komunikační a výpočetní schopnosti a služby. Přímo související s vize a vedením společnosti DISA byly výpočetní centra pro podniky obrany (DECC) transformovány tak, aby poskytovaly širší soubor možností zahrnujících plnou podporu služeb pro podnikové služby. Společnost DISA také globálně nasazovala řadu uzlů pro distribuci obsahu, které rozšiřují výpočetní výkon v předních rozvinutých divadlech a současně poskytují zpětnou vazbu k důležitým aplikacím a zpracování z infrastruktury hlavních datových center.
V operaci ENDURING FREEDOM v Afghánistánu hraje DISA klíčovou roli při posílení celkové komunikační infrastruktury na podporu přibližně 6 000 uživatelů ručních družicových komunikací a prostřednictvím afghánské mise (AMN). Společnost AMN, která byla založena v roce 2010, podporuje 30 států a 85 000 uživatelů a stala se hlavní řídící a kontrolní sítí v Afghánistánu. AMN posiluje, že velitelé operující v komplexních koaličních prostředích vyžadují rychlé koaliční mise pro řízení a sdílení informací v divadle.
Mezi další významné úspěchy DISA v Afghánistánu patří rozvoj společné platformy videokonferencí (VTC), která umožní nadnárodním silám v divadle komunikovat bezpečným mostem VTC a poskytovat pomoc ústřednímu velitelství USA k vytvoření bezpečné misie pro spolupráci síť CENTRIX-ISAF (Regionální systém výměny informací pro kombinované podniky - ISAF). Společnost DISA dokončila tento požadavek na bojové letouny za méně než 6 měsíců, od požadavků od založení, návrhu, certifikace a výroby až po 1. září 2010.
Společná podniková síť (JEN)
Vzhledem k tomu, že DoD agresivně hledá další způsoby, jak generovat efektivitu v rámci vojenských služeb, příkazů bojovníků a obranných agentur, podporuje DISA tyto snahy tím, že mění způsob, jakým DoD vytváří, udržuje, provozuje a poskytuje informace. Se svými partnery - 5. příkazovým signálem, síťovým podnikovým technologickým velitelstvím (NETCOM) a vedoucím informačním ředitelem armády G6 (DIS) transformuje DISA informační technologie do evropského divadla prostřednictvím Joint Enterprise Network (JEN).
Společnost JEN, která byla založena v roce 2010, konsoliduje a standardizuje služby pro přepravu informací, podnikové služby a správu sítí a vytváří sdílenou síť pro armádu, velitelství USA v Africe (AFRICOM) a evropské velitelství EU (EUCOM). Tato společná virtualizovaná infrastruktura nabízí spolehlivější a rychlejší rozmístění služeb. DISA poskytuje podnikové služby, služby a operace datových center a dálkovou komunikaci do evropského divadla. JEN poskytuje bezpečné a robustní informační prostředí tím, že využívá DECC disky a existující optickou síť. To umožnilo konsolidaci středisek pro zpracování armád, které poskytují značné úspory nákladů. Konsolidační úsilí také umožnilo společnosti JEN poskytnout lepší zabezpečení díky omezení vstupních bodů, standardizovaných nástrojů a konsolidovaných zdrojů, které všechny snižují zranitelnost sítě a umožňují lepší operační agilitu v reakci na síťové hrozby a incidenty.
Historie - začátky
Pátrání po centralizaci vojenské komunikace se datuje do druhé světové války (WWII), s tlakem na rozvoj vojenské komunikace, která byla běžným uživatelem. Vojenská komunikace druhé světové války se soustředila na tři hlavní technologie: drát, rádio (bezdrátový) a radar. Systémy měly obecný účel, sloužily potřebám celé řady uživatelů v mnoha zeměpisných místech a byly schopny odesílat zprávy zpráv všech typů a priorit. Globální měřítko a rychlé tempo akcí během druhé světové války vyžadovaly rozsáhlou koordinaci uvnitř amerických ozbrojených sil, jakož i mezi našimi silami a našimi spojenci.
Zatímco komunikační systémy pro běžné uživatele měly zřetelné výhody oproti komunikačním systémům, které byly "vyčleněny" na jedno použití (a byly často považovány za podstatně omezené), ne všichni podporovali komunikační systémy pro běžné uživatele. Nejvíce pozoruhodné je, že vojenské služby nebyly spokojeny se systémy běžného uživatele, a to přesně proto, že byly navrženy tak, aby sloužily komunikačním potřebám druhých a nebyly tak úplně pod vlastní kontrolou. Stručně řečeno, systémy běžných uživatelů vyžadovaly ubytování službami a to bylo považováno za nežádoucí.
Hlavním problémem byla přednost zpráv. Obvykle by priorita úrovně zprávy určovala, jak rychle bude zpracována. Nicméně služobní parochialismus měl tendenci zrušit pořadí přednosti, protože uživatelé naplnili úroveň důležitosti nebo přednosti, aby získali své příslušné zprávy, čímž uškrtili komunikační systémy. S koncem druhé světové války se Spojené státy staly předními světovými mocnostmi a její vojenské služby převzaly role, které odrážejí globální odpovědnosti. Zatímco vyžadují potřebu celosvětových komunikačních systémů, byly služby založené na zkušenostech s WWII nepohodlné systémy běžných uživatelů. Z tohoto důvodu služby začaly vytvářet sady vyhrazených komunikačních sítí, které uspokojují potřeby svých vlastních individuálních požadavků na konkrétní úkoly. Tak byla vytvořena dichotomie doktríny mezi příznivci komunikačních systémů a technologií pro běžné uživatele a uživatele.