che!
čín. pro kacu!
Chua-jen
čín. (též Chua-jen-cung, jap. Kegon, sa. Avatansaka), dosl.: "škola Avatansaka"; významná škola čín. buddhismu, jež svůj názor odvodila od čínského překladu Buddhávatansaka sútry. Byla založena Fa-cangem (643-712); její počátky však sahají až k mnichům Fa-šunovi (též Tu-šun, 557-640) a Č´-jenovi (602-668), kteří jsou pokládáni za první dva patriarchy školy Chua-jen. Dalším významným představitelem byl Čcheng-kuan (737-839), za něhož škola získala velký vliv, a který byl svými následovníky považován za inkarnaci Maňdžušrího. 5. patriarchou školy byl Cung-mi (780-841), jenž je pokládán za jednoho z vynikajících mistrů této školy. Chua-jen byla roku 740 přenesena korejským mnichem Simsangem (jap. Šinšó) do Japonska, kde se rozšířila pod jménem Kegon. Škola Chua-jen vznikala na průsečíku vlivů škol Tchien-tchaj, Fa-siang, Čisté země a čchanového buddhismu. Po pronásledování buddhismu v polovině 9. stol. už neměla žádné mistry a v Číně se rozplynula.
chua-tchou
čín.; viz wato