Průzkum bylanských rondelů probíhal od r. 1965 do 1993 (obr. II.3: 23). Během této doby se podařilo kombinací plošné sondáže a geofyzikálního měření objevit dva rondely, ve vzdálenosti cca 50 m (Pavlů – Rulf – Zápotocká 1995).
Rondel 4/1 se skládal ze dvou příkopů a zřejmě třech palisádových žlabů. Kolem celého komplexu probíhal další nepravidelně okrouhlý příkop s maximálním průměrem 250 m. Maximální průměr rondelu 4/1 nepřesáhl 110 m, průměr menšího příkopu činil 90 m. Maximální šířka vnitřního příkopu dosáhla 4,4 m, hloubka 2,8 m. Vnější příkop nebyl širší než 3,8 m a hlubší než 2 m. Největší palisádový žlábek dosáhl průměru kolem 85 m, prostřední 83 m a nejmenší kolem 80 m. Všechny tři palisádové žlábky respektovaly vstup vymezený příkopy. Nejmenší z nich byl stočený do centra rondelu a bylazde zachycena jeho reparace.
Rondel disponoval čtyřmi vstupy, zaměřenými přibližně k hlavním světovým stranám. Odkrytý jižní vstup do komplexu je tvořen jednoduchým přerušením vnitřního příkopu a klešťovitým vytažením příkopu vnějšího. Vnitřní šířka zkoumaného vstupu nepřesáhla 2 m.
V bezprostřední blízkosti i uvnitř prostoru rondelu byly zachyceny sídlištní objekty z období LnK a StK. Po důkladném rozboru artefaktů a orizontální stratigrafie zde byly identifikovány tři hlavní stavební fáze lokality :
- - do první fáze lze shrnout všechny komponenty z období LnK I-IV, včetně zachycených torz stavebních komplexů a zásobních objektů, ještě před vybudováním rondelu;
- - další fází jsou komponenty, které autoři publikace synchronizují na základě keramiky s kostrovými hroby na miskovickém pohřebišti, vzdáleném 700 m severozápadně od rondelu (StK IVa1). V této době mělo dojít k vybudování rondelu a později i jeho vnějšího ohrazení. Sídlištní komponenta je prokázána mezi vlastním rondelem a vnějším ohrazením, několik objektů je situováno uvnitř areálu;
- - poslední fází je období funkce rondelu a posléze zanesení příkopů. Keramika ve výplni příkopů je podobna souboru na žárové části pohřebiště v Miskovicích (StK IVa2). Podle údajů ze sond položených 1991–1992 se současné objekty koncentrují spíše vně areálu. Bohužel není jasný chronologický vztah rondelu 4/1 s dalším objektem, označeným 4/2. Tento druhý objekt je zaměřen pouze geofyzikálně a na základě horizontální stratigrafie je nesoučasný s vnějším ohrazením kolem rondelu.
Rondel 4/2 byl zachycen pouze během geofyzikálního měření v letech 1991 – 1993 a prozatím nebyla realizována jeho sondáž. Z těchto důvodů není možné v současné době rozhodnout, který z rondelů je starší. Rondel 4/2 je složen zatím jako jediný v Čechách ze třech příkopů. Jeho maximální průměr činí 130 m. Vstupy nebyly identifikovány.