14 km na jih od Uherského Hradiště. Z dálnice D2 odbočit u Břeclavi na 55 směr Hodonín - do Veselí nad Moravou, odtud 54 - do Blatnice.
Popis:
V okolí kaple na rozsáhlých plochách je křížová cesta, studánka se "zdravou vodou" a sochou sv. Antonína. Od obce ke kapli vede lipová alej. Kaple jednoduchého jednolodního půdorysu není honosnou stavbou, její charakter je dán výzdobou místních lidových umělců, svou jednoduchostí působí však důvěrně a mile jako místo prosté a vroucí zbožnosti. Hlavní oltář (1904) je z bílého mramoru, nad ním je osazen amatérský reliéf Poslední večeře. Nad ním je obraz sv. Antonína s Ježíškem a anděly, vznášejícího se nad Blatnickou horou, který namaloval lidový umělec, samouk "pantáta maléř", blatnický kostelník Josef Hán; toto dílo je povýšeno na blatnický "poutní obraz". Význačný tvůrce církevního umění ak. malíř Jano Kohler ze Strážovic u Kyjova zvěčnil třemi obrazy: na evangelijní straně v presbytáři je to nedokončená skica k obrazu "Smrt sv. Antonína" a nad bočním oltářem Panny Marie svatohostýnské nástěnná malba "sv. Antonín káže rybám". Nad protějším oltářem sv. Josefa je obraz "sv. Antonín káže v Padově" s umělcovým autoportrétem (rytíř opírající se o meč vlevo dole). Obrazy jsou z r. 1937. U jižního průčelí je otevřená kaple s polním oltářem a sochou sv. Antonína. Zde se konají služby boží pro tisíce poutníků o hlavních poutích, kdy Blanická hora rozkvétá opět krásou slováckých krojů. K této tradici přispívá nejen vnější kolor, ale, především víra.
Historie:
Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtensteina v r. 1668 jako poděkování za uzdravení svého syna: Vystavěl osmihrannou dosud zachovalou kapli, ve které je dnes hlavní oltář. První pouť se uskutečnila v r. 1671. Kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena (r. 1696). Z té doby pochází erb nad hlavním vchodem a vlysy nade dveřmi. V době josefínských reforem byla v r. 1786 uzavřena, odsvěcena, prodána a vydrancována. Díky žádosti blatnických občanů u císaře Františka I. bylo povoleno kapli obnovit; blatnická obec se písemně zavázala nejen k obnově, ale i k další péči o kapli "po všechny časy" (r. 1815). Do bohoslužebného provozu byla znovu uvedena v r. 1819. Od té doby církevní úřady v Olomouci povolily konání mší svatých i s kázáním po dobu letních měsíců o nedělích a svátcích.
Význam:
Kopcovitý výběžek Bílých Karpat - Blatnická hora (350 m.n.m) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný Antonínek), řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. K popularitě v tomto století přispěl malíř Joža Úprka, kterého pro zhotovení proslulých obrazů zachycujících atmosféru blatnických poutí na přelomu století získal vlastenecký farář P. Mořic Růžička.
Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.
Velmi stručně některé zprávy o zázracích:
Martin Miklíček, 85r. Ostrožská Lhota - byl rychtářem, Pavel Blahuš, 70r. Ostrožská Lhota - pomocník škol.rektora, Jan Galuška, 62r. Kvačice Jan Vlach, 60r. Blatnice Martin Pomykal, a Pavel Gál z Boršic. I v dalších letech oznamovali faráři blatničtí další údajné zázraky, co se tam staly. V r.1749 uvádí se další údajné zázraky: uzdravení vojína Lotrinského pluku, Matěj Koder z Ostrohu, 10r., na kopec ho přinesli, domů utíkal sám, Václav Koder z Uh.Hradiště, hraběnka Anna Marie Nikolas Ambra nobilis Hungari, hraběnka Magnisova přišla s celým průvodem pěšky ze Strážnice. Byla sloužena mše sv., přišla 4x a uzdravila se.
O objevení zázračného pramene rozepisuje se tehdejší blatnický farář p.Hnátek. Dne 16.září1748 napsal o tom zprávu generálnímu vikáři do Olomouce. Popisuje, že k objevení pramene přišlo "náhodou". Dělníci pracující na opravě kostela sv.Antonína hledali vodu k hašení vápna a ve vzdálenosti asi 300 kroků od kaple, západním směrem, objevili pramen vody. Na tom místě vykopali vodní příkop, ve kterém měli dostatek vody potřebné pro svou práci. P. Hnátek popisuje jak viděl na vlastní oči uzdravení mnohých z různých nemocí.
Tento popis studánky je v rozporu s lidovou tradicí, podle které byl dřív pramen a pak teprve kostel. P. Mořic Růžička zaznamenal setkání se svědkem ve Vnorovech, který tyto události potvrzoval. Rovněž je potvrzuje doklad, který se nalezl při opravě věže "Znorovského" kostela.
Poznámky:
Několik slov o sv. Antonínu Paduánském - knězi, řeholníku a učiteli církve (1195-1231). Původem portugalský šlechtic, žil v době sv. Františka z Assisi, do jehož řádu vstoupil. Pověst divotvůrce a patrona ztracených věcí mu získala mimořádnou oblibu. Jeho život lze shrnout do stručné charakteristiky: chudoba, učenost a velký dar výmluvnosti byly jeho velkými přednostmi. Neplatila tedy pro něho stará latinská sentence: "Učenost bez výmluvnosti je jako meč v rukou ochrnutého a výmluvnost bez učenosti jako meč v rukou bláznivých."
13. 6. v den svátku sv. Antonína (místní pouť), následující neděli (hlavní pouť), za 14 dnů druhá hlavní pouť, poslední neděli v srpnu děkovná pouť, poslední sobotu v říjnu dušičková pouť. Mše sv o poutích - 8:00 9:00 10:15 h.
Blatnice pod Svatým Antonínkem
