Bektašíja byl vlivný súfistický řád (taríka) v Osmanské říši, existuje ale dodnes.
Bektašija zčásti zachovává některé předislámské zvyky, naopak nedodržuje některé muslimské rituály (ani modlitbu), převzala prvky křesťanství a šíitismu. Mohameda a Alího klade na stejnou úroveň s Alláhem. Zdůrazňuje úlohu duchovního učitele. Sunnité považují bektašíju za nemorální.
Jednoduchá organizace a tolerance bektašíje k nemuslimům přispěla ke konverzi části křesťanského obyvatelstva v rámci Osmanské říše.
Po likvidaci janičářů v roce 1826 byli pronásledováni i bektašové. V Turecku bektašíja oficiálně zanikla v roce 1925 (zrušení súfistických řádů), centrála bektašíje se následně přesunula do Albánie (kde byli během komunistické vlády bektašové pronásledováni), později do Egypta. Dnes má mnoho stoupenců v Turecku, Albánii a mezi albánskými emigranty v USA.