Tato extrémní šíitská sekta působila v době Fátimovců v Sýrii a Íránu, kam odešel její zakladatel Hasan ibn as-Sabbáh (+ 1124). Pro své extrémně antisunnitské, válečné smýšlení byli nejvíce obávanými nepřáteli chálífů, Seldžuků i křižáků (v italštině assassino - vrah). Slovo pochází z arabského haššašín, tj. "nadrogován hašišem".