Amrtabindu upanišad

 

manó hi dvividham próktam śuddham čáśuddhaméva ča |
aśuddham kámasamkalpam śuddham kámavivardžitam || 1

1. Manas, říká se, je dvojí, nečistý (aśuddha) a čistý (śuddha).
Nečistý, po představách toužící, čistý, když je zbaven tužeb.

mana éva manušjánám káranam bandhamókšajóh |
bandhája višajásaktam muktjai nirvišajam smrtam || 2

2. Manas je proto jak příčinou otroctví, tak i našeho vysvobození (mókša).
Otroctví, když je přivázán k objektům, osvobození (mukti), pokud je od nich odpoután.

jató nirvišajasjásja manasó muktirišjaté |
tasmánnirvišajam nitjam manah kárjam mumukšuná || 3

3. Manas zbavený objektů je podmínkou vykoupení.
Kdo o to usiluje, ať mysl od objektů osvobodí.

nirastavišajásangam samniruddham manó hrdi |
jadá játjunmaníbhávam tadá tatparamam padam || 4

4. Odpoutáním od smyslového světa, když je manas ukotven v srdci,
dosáhne nečinností manasu stavu Nejvyššího.

Namísto jadá játjunmaníbhávam je v jiných recenzích jadá’’játjátmanó bhávam, význam překladu zůstává stejný.

 

távadéva niróddhavjam jávaddhrdi gatam kšajam |
étadždžňánam ča dhjánam ča śéšó njájaśča vistarah || 5

5. Drž tedy manas na uzdě tak dlouho, až se rozplyne v srdci.
Toto je vědění (džňána) na cestě osvobozující meditace (dhjána).
Všechno ostatní je jen naučená argumentace.

Namísto śéšó njájaśča vistarah je v jiných recenzích ató’njó granthavistarah.

 

naiva čintjam na čáčintjam na čintjam čintjaméva ča |
pakšapáta vinirmuktam brahma sampadjaté tadá || 6

6. Není To ani představitelné ani nepředstavitelné,
ba ani představitelné a nepředstavitelné zároveň.
Je osvobozeno od jakýchkoli vztahů, je To brahman, co je dosaženo.

svaréna samdhajédjógamasvaram bhávajétparam |
asvarénánu bhávéna bhávó vá’bháva išjaté || 7

7. Začni náležitým soustředěním na hlásky (svara) zvuku Óm,
potom medituj o Nejvyšším bez tohoto zvuku (asvara).
Touto bezezvučnou meditací se Nebytí (abháva) dosahuje jako Bytí (bháva).

tadéva niškalam brahma nirvikalpam niraňdžanam |
tadbrahmáhamiti džňátvá brahma sampadjaté dhruvam || 8

8. Toto je vskutku brahman, nedělitelný (niškala),
bez rozlišení (nirvikalpa) a samojediný (niraňdžana).
„Já jsem brahman“ – tohle znaje zajisté dosáhneš brahmana.

nirvikalpamanantam ča hétudrštántavardžitam |
apraméjamanádim ča džňátvá ča paramam śivam || 9

9. Neměnný, nekonečný, bezpříčinný, nesrovnatelný.
Nezměrný, bez začátku, poznej To jako svrchovaného Śivu.

Namísto džňátvá ča paramam śivam je v jiných recenzích jadžňátvá mučjaté budhah. Překlad druhého půlverše je pak: Nezměrný, bez začátku –  pokud To znáš, jsi moudrý a osvobodíš se.

 

na niródhó na čótpattirna baddhó na ča sádhakah |
na mumukšurna vai mukta itjéšá paramárthatá || 10

10. Není zde smrt, žádné dění, žádná vazba, žádné snažení.
Ani osvobozená existence ani touha po ní. To je nejvyšší Pravda (paramártha).

éka évá’’tmá mantavjó džágratsvapnasušuptišu |
sthánatrajavjatítasja punardžanma na vidjaté || 11

11. Poznej átmana neměnného v bdělosti, snech i hlubokém spánku.
Překročením těchto tří stavů není zde už znovuzrození.

éka éva hi bhútátmá bhúté bhúté vjavasthitah |
ékadhá bahudhá čaiva drśjaté džalačandravat || 12

12. Jako jediné Bytí přebývá ve všech a v každé bytosti.
Ačkoli Jedno, jeví se mnohotvárným, jako odrazy měsíce na hladině vody.

ghatasamvrtamákáśam níjamáné ghaté jathá |
gható níjéta nákáśam tathá džívó nabhópamah || 13

13. Prostor (ákáśa) uzavřený v nádobě se při přemístění či rozbití nádoby nezmění.
Podobně tomu je u duše (džíva), která je uzavřena v těle.

ghatavadvidhákáram bhidjamánam punah punah |
tadbhagnam na ča džánáti sa džánáti ča nitjaśah || 14

14. Všechny formy jako ta nádoba se neustále rozbíjejí.
Když zanikají, ony to nevědí, ale On (átman) ano, věčně přítomen.

śabdamájávrtó naiva tamasá játi puškaré |
bhinné tamasi čaikatvaméka évánupaśjati || 15

15. Kdo je zahalen temnotou klamu světa (śabdamájá),
nedostane se ke zdroji blaha (puškara).
Když ale temnota (tamas) ustoupí, to Jediné spatří Jednotu všeho.

Namísto naiva tamasá játi puškaré je v jiných recenzích jávattávattišthati puškaré.

 

śabdákšaram param brahma tasminkšíné jadakšaram |
tadvidvánakšaram dhjájédjadíččhéččhántimátmanah || 16

16. Svrchovaný brahman je zvukem Óm, to, co zůstává, když utichá.
Moudrý ať medituje nad tímto nepomíjejícím, hledá-li mír ve své duši.

dvé vidjé véditavjé tu śabdabrahma param ča jat |
śabdabrahmani nišnátah param brahmádhigaččhati || 17

17. Dvě vědomosti (vidjá) musíš realizovat,
brahmana-jako-zvuk (śabdabrahman) a brahmana-jako-nejvyššího (parambrahman).
Když uskutečníš (nišnáta) śabdabrahmana, dosahuješ parambrahmana též.

granthamabhjasja médháví džňánavidžňánatatparah |
palálamiva dhánjárthí tjadžédgranthamaśéšatah || 18

18. Moudrý, po prostudování knih,
s úmyslem uskutečnit brahmana skrze zkušenost a poznání,
má vyhodit všechna písma, jako se odstraňují plevy.

gavámanékavarnánám kšírasjápjékavarnatá |
kšíravatpaśjaté džňánam linginastu gavám jathá || 19

19. Jsou krávy různých barev, jediná je ale barva mléka.
Poznání (džňána) je jako mléko a jako krávy jsou vyznání (lingin).

Lingin znamená mít na sobě znak, kterým se člověk hlásí k dané náboženské škole (śivaisté, višnuisté, různé duchovní řády apod. mají své specifické znaky, které si rituálně nanášejí na tělo, čelo atd.). V kontextu se tedy poukazuje na společné duchovní jádro všech vyznání či náboženství. Mádhavánanda lingin ne moc šťastně překládá jako svatá písma.

 

ghrtamiva pajasi nigúdham bhúté bhúté ča vasati vidžňánam |
satatam manthajitavjam manasá manthánabhúténa || 20

20. Jako máslo ukryté v mléku, je Poznání (vidžňána) skryto (nigúdha) v každé bytosti.
Podobně s pomocí mysli (manas) jako tlouk má jógin v sobě vytlouct Poznání.

džňánanétram samádhája čóddharédvahnivatparam |
niškalam nirmalam śántam tadbrahmáhamiti smrtam || 21

21. Okem moudrosti (džňánanétra) vhlédni do Sebe,
jako když chceš získat oheň třením.
„Já jsem brahman, To nedílné (niškala), nejčistší jas (nirmala), absolutní mír (śánta)!“

sarvabhútádhivásam ča jadbhútéšu vasatjapi |
sarvánugráhakatvéna tadasmjaham vásudévah tadasmjaham vásudéva iti || 22

22. V Nejvyšším přebývají všechny bytosti a On přebývá ve všech bytostech,
svou svrchovanou láskou (anugraha) je objímá.
„To jsem já, Nejvyšší Bůh (Vásudéva), To jsem já, Vásudéva.“