Vyvýšené místo, většinou polokruhovitá a do středu chrámu vybíhající střední část soleje (solej je místo, většinou vyvýšené nad podlahu chrámu, bezprostředně před ikonostasem a to přes celou jeho šíři). Diákon zde pronáší ektenie, čte evangelium, kněz odtud káže. -- Podle sv. Germana, patr. cařihradského, je předobrazem ambonu okrouhlý kámen, jímž byl zavalen vchod do hrobu Páně; tento kámen odvalil anděl a z něj zvěstoval ženám myronosicím o vzkříšení Ježíše Krista. Protože na ambon vstupují pouze kněží a diákoni, představujíce tím anděla, a čtou na něm evangelium, tak není dovoleno, aby na ambon vstupoval kdokoliv jiný a cokoliv tam četl či říkal. (Slova "mluvit z ambonu" jsou v praxi synonymem pro oficiální prohlášení či hlásání církevního učení.) Hypodiákoni a čteci při čtení apoštola nevstupují na ambon, ale stojí pod ním nebo stojí na schůdcích k ambonu.