Pravým základem islámu je poznání Boha(1) a víra v Něho. Tento pojem je tak důležitý, že vyžaduje důkladný a jasný výklad. Abychom dosáhli větší srozumitelnosti, použijeme některé jednoduché příklady. Těm, kteří už v této oblasti jisté znalosti mají, možná bude náš výklad připadat nudný nebo příliš jednoduchý. Vzdělaně čtenáře vyzýváme, aby měli trpělivost a uvědomili si důležitost tohoto tématu.
Existují jedinci, kteří o pojmu Bůh rádi pochybují a ohánějí se při-tom vědou nebo tak činí z nedostatku zkušeností a znalostí. Postoj takových lidí prozrazuje jistou nevyrovnanost, přestože o sobě tvrdí, že jsou vzdělanými intelektuály. Nebudu se zde zabývat jejich tvrzeními, spíše jejich skutečným myšlenkovým stanoviskem. Objasní se tím důvod, proč velká část výkladu má jednoduchou formu, jako kdyby byl určen hlavně dětem a ne dospělým. Na druhé straně, hlavním cílem této knihy je muslimské mládeži vyložit pravdivý pojem Bůh v islámu. Dalším důvodem je fakt, že pojem Bůh v islámu je v myslích mnoha nemuslimů překroucen, jde o lidi, kteří takzvaně věří v Boha a stojí na straně náboženství.
Proto používáme některé jednoduché a snad úplně základní příklady. Přesto však jednoduchost některých důvodů může u mnoha dospělých vyvolat hluboké myšlenky. Jestliže se tak stane, prokáže se, že jde o jednoduchost potřebnou a tvořivou, která je sama o sobě význačným rysem islámu.
Když se rozhlížíme kolem sebe, vidíme, že každá rodina má hlavu, každá škola má ředitele, každé město nebo městečko má starostu, každá provincie má guvernéra a každý národ má hlavu státu. Navíc jistě víme, že každý výrobek je dílem určitého výrobce a že každé krásné umění je výtvorem nějakého velkého umělce. Všechno toto je zjevné, přesto však hlad po poznání a lidskou zvědavost na nejvyšší věci světa neuspokojuje. Člověk se často diví krásám přírody s jejími krajinnými půvaby a divy; téměř nekonečnému horizontu na obloze a jeho ohromnému rozsahu; neustálému střídání dne a noci v naprosto pravidelném pořádku; dráze slunce, měsíce a velkých hvězd; světu živých a neživých předmětů, neustálému vývoji člověka generaci za generací. Člověk by rád poznal tvůrce a udržovatele všech těchto věcí, s nimiž žijeme a z nichž se těšíme. Můžeme poznat vysvětlení velikého vesmíru? Existuje nějaké přesvědčivé vysvětlení tajemství existence? Uvědomujeme si, že žádná rodina nemůže normálně fungovat bez zodpovědné hlavy, že žádné město nemůže prosperovat bez zdravé správy a že žádný stát nemůže přežít bez nějakého vůdce. Uvědomujeme si rovněž, že nic nevzniká samo od sebe. Navíc vidíme, že vesmír existuje a funguje nanejvýš uspořádaně a že přežívá už statisíce let. Můžeme snad říci, že tohle všechno je náhodné a nahodilé? Můžeme připsat existenci člověka a celého světa pouhé náhodě?
Kdyby člověk vznikl díky náhodě nebo nahodilosti, pak by byl na náhodě založen celý jeho život, celá jeho existence by postrádala smysl. Jenže žádný rozumný člověk nemůže svůj život považovat za něco, co postrádá smysl a žádný rozumný tvor by neponechal svou existenci napospas proměnlivé náhodě. Každá rozumná lidská bytost se pokouší dát svému životu smysl a podle určitého vzoru si vytvořit určitý model chování. Jednotlivci, skupiny a národy svou činnost plánují a každý pečlivý plán přináší zamýšlené výsledky. Skutečností zůstává, že člověk dělá plány toho či onoho druhu a dokáže ocenit výhody dobrého plánování.
Přesto však člověk představuje jen velmi malou část ohromného vesmíru. A jestliže i on dokáže dělat plány a oceňovat jejich výhody, pak jeho vlastní existence a přežití vesmíru musí záviset na nějaké plánovité strategii. Znamená to, že za naší hmotnou existencí spočívá Plánovitá Vůle a že ve světě působí Jedinečná Mysl, která uvádí věci do bytí a udržuje je v řádném chodu. Skvělé divy našeho světa a tajemství života jsou příliš skvělé, než aby byly výsledkem nahodilosti a pouhé náhody.
Ve světě tedy určitě existuje Velká Síla, která ve všem udržuje řád. V přírodě určitě existuje Velký Umělec, který vytváří ta nejkrásnější umělecká díla a vyrábí všechno pro zvláštní životní účely. Tato síla je ze všech nejsilnější a tento umělec je ze všech největší. Opravdoví věřící a hluboce osvícení lidé tohoto Umělce uznávají a nazývají ho Alláh nebo Bůh. Nazývají ho Bůh, protože On je Stvořitelem a Hlavním Architektem světa, Původcem života a Zdrojem všech existujících věcí. Není to člověk, protože žádný člověk nedokáže stvořit nebo udělat jiného člověka. Není to zvíře, ani to není rostlina. Není to ani modla ani socha, protože žádná z těchto věcí nedokáže vytvořit sama sebe nebo cokoli jiného. Bůh není stroj. Bůh není Slunce ani Měsíc nebo nějaká jiná hvězda, protože tyto věci jsou řízeny velkým systémem a je samotné vytvořil někdo jiný. Bůh je Jiný než všechny ostatní věci, protože je jejich Stvořitelem a Udržovatelem Jejich existence. Ten, kdo vytváří něco jiného, musí být vždy jiný a větší než to, co vytváří. Víme také, že nic nevzniká samo od sebe a že se tento báječný svět nestvořil sám ani nevznikl náhodou. Neustálá změna světa dokazuje, že byl vytvořen a že všechno, co bylo vytvořeno, musí mít nějakého tvůrce. Tvůrce a Udržovatel světa, Stvořitel a Zdroj člověka, Aktivní Síla a Účinná Síla v přírodě jsou jeden a týž, který je známý jako Alláh nebo Bůh. To je tajemství všech tajemství a Nejvyšší ze všech bytostí. Svatý Korán, Pravdivá Kniha Boží praví:(2)
Bůh je ten, jenž pro vás učinil noc, abyste v ní odpočívali, a den, abyste v něm jasně viděli. A věru je Bůh vůči lidem pln dobrodiní, avšak; mnozí nejsou za to vděčni. Takový Je Bůh, váš Pán, stvořitel věci každé; není božstva kromě Něho! Jak se Jen můžete odvracet od Něho? Takto se Od Něho odvraceli již ti, kdož znamení Boží popírali. Bůh je ten, jenž pro vás zemi příbytkem stálým učinil a nebesa nad vámi budovou; on vyrovnal vás a podobu krásnou vám dal a pokrmy výtečné vám uštědřil. Takový je Bůh, váš Pán! Požehnán buď Bůh, Pán lidstva veškerého. On živý je a není božstva kromě Něho! Modlete se k Němu zasvěcujíce Mu upřímnou víru svou! Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého! (Korán, 4D:61-65).
Bůh je ten, jenž podrobil vám moře, aby po něm lodi podle rozkazu Jeho pluly a abyste na něm o část přízně Jeho usilovali - snad zato budete vděčni! On podmanil vám vše, co na nebesích je i na zemi, a všechno Od Něho pochází. A věru jsou v tom znamení pro lid uvažující (Korán, 45:12-13).
Nejvyšší pán celého světa a Tvůrcem všeho Je Alláh (Bůh). Protože je tak Veliký a liší se od jiných bytostí, může ho člověk poznat pouze skrze úvahu a meditaci. Existuje neustále a Jeho ohromná moc působí všude na světě. Člověk musí uvěřit v jeho existenci, protože všechno ve světě dokazuje, že Bůh existuje.
Víra v Boha a Jeho ohromnou moc může sama o sobě lidstvu poskytnout nejlepší možná vysvětlení mnoha tajemných věcí, které se v životě objevují. Je to nejbezpečnější cesta k pravému poznání a duchovnímu pochopení, pravá stezka k dobrému chování a zdravé morálce, nejjistější průvodce směrem ke štěstí a prosperitě.
Jakmile člověk uvěří, že Bůh existuje, musí poznat jeho vlastnosti a jména. Obecně řečeno, Bohu náleží veškerá dokonalost a absolutní dobro, a nelze s Ním spojovat jakékoli zlo nebo chybu. Přesněji by každý člověk měl znát a věřit tomuto:
On Bůh je jediný, Bůh věčný, neplodil a zplozen nebyl a nikoho není kdo roven by Jemu byl(Korán, 112:1-5).
On milosrdný je i slitovný, ochránce, spravedlivý a nejvyšší vládce, stvořitel a pozorný, on počátkem je i koncem, vědoucí a moudrý slyšící a o každé věci vševědoucí, slavný, schopný a mocný (Korán, např. 57:1-6; 59:22-24).
Bůh je milující a obživu poskytující, štědrý a promíjející, bohatý a nezávislý, odpouštějící a mírný, trpělivý a pozorný, jedinečný a ochraňující, soudce a mír (Korán, například 3:31; 11:6; 35:15; 65:23).
Každé z těchto jmen a vlastností Božích se objevuje ve svatém Koránu na různých místech. Všichni se těšíme péči a milosrdenství Boha, který je tak láskyplný a laskavý ke svým výtvorům. A kdybyste chtěli spočítat projevy laskavosti Boží, nikdy je nespočítáte, vždyť člověk je věru nespravedlivý a nevděčný (Korán, 14:32-34; 16:10-18).
Bůh je vysoký a nejvyšší, ale je velmi blízko zbožným a přemýšlivým lidem; odpovídá na jejich modlitby a pomáhá jim. Miluje lidi, kteří milují Jeho a odpouští jim hříchy. Dává jim pokoj a štěstí, vědění a úspěch, život a ochranu. Vítá všechny, kteří chtějí být s ním v míru a nikdy žádného z nich neodmítá. Učí člověka, aby byl dobrý, konal správně a zdržoval se od zla. Protože je Bůh tak dobrý a milující, doporučuje a přijímá pouze věci dobré a správné. Brána jeho milosrdenství je vždy otevřená těm, kdo upřímně hledají jeho podporu a ochranu (Korán, 2:186; 50:16).
Láska Boha k Jeho tvorům je nesmírná a přesahuje lidskou představivost. Nedokážeme změřit nebo spočítat jeho laskavosti. Tvoří nás a dobře se o nás stará nejen od našeho narození, ale už dlouho před-tím. Dává nám tu nejlepší podobu, dává nám smysly a schopnosti, které pro svůj růst potřebujeme. Pomáhá nám, když si sami nedokážeme pomoci, a poskytuje obživu nám i těm, jež živíme. Vytváří v člověku schopnost porozumění, duši a svědomí, touhu po dobru a spravedlnosti, vytváří city a pocity směřující k dobru a lidskosti.
Díky Jeho milosrdenství získáváme skutečné poznání a vidíme skutečné světlo. Protože Bůh je milosrdný, vytváří nás v nejkrásnějších tvarech a dává nám slunce a měsíc, půdu a moře, zemi a oblohu, rostliny a zvířata. Je Stvořitelem všech těchto věcí a mnoha jiných, jež jsou nám k užitku a prospěchu. Vytváří věci, které nám v životě slouží, a dává člověku důstojnost a inteligenci, čest a úctu, protože člověk je nejlepší ze všech stvořených věcí a je zástupcem Božím na zemi. Milosrdenství Boží nám dodává naději a mír, odvahu a důvěru, umožňuje nám vyléčit se ze zármutku a žalu, překonat problémy a dosáhnout úspěchu a štěstí. Milosrdenství Boží opravdu ulehčuje sklíčeným, po-vzbuzuje postižené, utěšuje nemocné, posiluje zoufalé a obdarovává potřebné. Stručně - milosrdenství Boží je v činnosti všude, v každé oblasti našeho života. Někteří lidé je nedokážou rozpoznat, protože je považují za dané. Ale ono je skutečné a dokážeme je pocítit v srdci a vážit si ho svým rozumem.
Milující Milosrdný Bůh na nás nikdy nezapomíná, nenechává nás na holičkách, neignoruje naše upřímná volání k Němu. Svým milosrdenstvím a láskou nám ukázal pravou cestu a poslal nám posly a učitele, Knihu a Zjevení - to všechno nám má pomáhat a vést nás. Posledním poslem Božím je Muhammad a nejpravější existující knihou Boží je Korán. Z Muhammadových tradicí a učení Koránu se dozvídáme o Odpouštějícím Bohu. Jestliže se někdo dopustí hříchu nebo spáchá něco špatného, pak porušuje zákon Boží, dopouští se vážné urážky Boha a znehodnocuje tak svou vlastní důstojnost a existenci. Je-li však upřímný a přeje si vinu odčinit, lituje-li svých špatných skutků a chce se k Bohu vrátit, plný víry hledá odpuštění Boží a čestně k Němu přistupuje, pak ho Bůh určitě přijme a odpustí mu. Dokonce i ti, kteří odmítají Boha nebo Jeho jedinost, mají zaručeno odpuštění, pokud si uvědomí svůj chybný postoj a rozhodnou se vrátit se k Bohu. V této souvislosti Korán praví:
Bůh věru neodpustí, je-li k Němu něco přidružováno, ale odpustí, komu chce, věci jiné než toto. A kdokoli přidružuje k Bohu, ten dopouští se hříchu těžkého (4:48, 116).
Rci: "Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny - On odpouštějící je i slitovný. Obracejte se kajícně k Pánu svému a odevzdejte se do vůle jeho, dříve než vás trest zasáhne, neboť pak vám pomoženo nebude (39:53-543).
Za všechny tyto laskavosti a přízeň Bůh od nás nic nechce, protože nemá potřeby a je nezávislý. Nechce, abychom mu opláceli, protože se mu nedokážeme přiměřeně odměnit nebo ocenit Jeho nezměrnou přízeň a milosrdenství. Nařizuje nám však abychom byli dobří, vděční a vnímaví, abychom následovali Jeho doporučení a prosazovali Jeho zákon, abychom byli správnými projevy Jeho dobroty a skvělých vlastností, abychom byli Jeho čestnými činiteli a zástupci na zemi. Nechce nás zotročit, protože On je ten, kdo nám zaručuje důstojnost a čest. Nepřeje si nás podmanit, protože On je ten, kdo nás osvobodil od strachu a pověr. Netouží nás pokořovat, protože On je ten, kdo nás vytváří a pozvedává nás nad ostatní bytosti. Takže všechna pravidla a předpisy, které nám předává, mají za cíl naše dobro a prospěch. Mají nám pomáhat radostně prožívat život s ostatními v míru a laskavosti v bratrství a spolupráci. Mají nám pomoci dosáhnout Jeho nejpříjemnější společnosti a přijmout nejjistější přistup k věčnému štěstí. Existují různé způsoby, jak Boha poznat, a existuje mnoho věcí, které o Něm lze povědět. Velké divy a působivé zázraky světa jsou jako otevřené knihy, v nichž můžeme o Bohu číst. Vedle toho nám Bůh sám přichází na pomoc skrze množství poslů a zjevení, která člověku seslal. Tito poslové a zjeveni nám říkají všechno, co potřebujeme o Bohu vědět. Takže úvahami o přírodě, nasloucháním slovům poslů a čtením Božích zjevení získáváme nejpřesvědčivější znalosti o Bohu a nacházíme přímou cestu k Němu:
Na závěr této části knihy nabízíme některé reprezentativní verše Koránu:
Bůh sám svědčí, že není božstva kromě Něho; a dosvědčují to i andělé a ti, jimž dáno bylo vědění. On stará se o spravedlnost - a není božstva kromě Něho, mocného a moudrého (3:16).
Bůh stvořitelem je věcí všech a On ručitelem je též všeho, Jemu patří klíče Od nebes i Od země (39:62-63).
Bůh zahajuje život prvním stvořením, pak opakovat to bude a posléze k Němu budete navráceni (30:11).
A Jemu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a všichni jsou Mu pokorně oddáni. A On je ten, jenž zahajuje život prvním stvořením o pak to opakovat bude - a to pro Něj je velmi snadné. On příkladem nejvyšším je na nebesích a na zemi a On mocný je i moudrý (30:26-27).
(1) Otázka existence Boha zaměstnávala po mnoho století ty nejlepší mozky. Lidé, kteří věří v Boha, uznávají, že omezená a koneční lidská inteligence nemůže dokázat existenci Nekonečného a Neohraničeného Boha, který je. Může pouze k uspokojení zvědavé lidské mysli dokládat nebo prokazovat Jeho existenci. Ti, kteří Boha popírají, tvrdí, že se opírají o vědu, filozofii, zvláštní teorie poznání. Jejich tvrzení jsou někdy neupotřebitelná, jindy bezvýznamná, vždy složitá a často nesrozumitelná. Přesto všechno si však rozvinutý a svobodný mozek cestu k Bohu nalezne. Jestliže se člověku nedaří nalézt svou cestu, ne-znamená to že cesta neexistuje; pouhé popření skutečnosti přece nečiní skutečnost neskutečnou. Zajímavá srovnání hledejte například v dílech Jacquese Maritaina, Approaches to God (New York: The Macmillan Company, 1954); Muhammada Zafrulla Chána, Islam: Its Meaning For Modem Man (New York: Harper & Row, 1962); Johna Hicka, ed., The Existence of God (New York: The Macmillan Company, 1964).
(2) Dobré literární dílo nelze úplně přeložit do nějakého jiného jazyka. Ještě víc to platí o Koránu, knize, která pro rodilé mistry arabštiny a arabského jazyka dosud představuje nejvyšší metu a která prokázala jejich neschopnost napsat něco, co by se ales-poň trochu blížilo k úrovni nejkratší kapitoly této Knihy. Proto je nemožné v jakékoli jiné formě reprodukovat význam, krásu a úchvatnost Koránu. To, co se v převodu objevuje, není skutečný Korán nebo jeho dokonalý překlad, i kdyby byl takový pře-klad možný. Spíše jde o lidský výklad v jiném jazyku, který zdaleka nedosahuje síly původní knihy Boží. Proto nebudeme používat uvozovky pro to, co má být překladem.