dosl. „hymnus, při kterém se nesedí", chvalozpěv. Skládá se z třinácti kondaků a dvanácti ikosů (seřazeny jsou tak, že každému ikosu předchází jeden kondak; kondak a ikos jsou typy posvátných hymnů. Nejslavnějším a klasickým je prvý akathist pocházející nejpozději ze 6. století. Místem vzniku i používání je křesťanský Východ (Byzanc; snad přímo Konstantinopol); později se s ním můžeme setkat i na Západě. Tento akathist je chvalozpěvem k přesvaté Bohorodici (v r. 1996 byl tento Akathist vydán v novém překladu v nakladatelství Refugium, viz informace o nepravoslavných edicích v knižní nabídce). Dále existují akathisty k Pánu Ježíši (jeden z akathistů k Ježíši Kristu je spolu s výše zmíněným akathistem k přesvaté Bohorodici součástí známé české pravoslavné modlitební knížky Otče náš; viz knižní nabídka); v Rusku se používá i řada akathistů k divotvorným ikonám Matky Boží a nespočet akathistů k různým světcům. Akathisty převládají v ruské hymnografické pravoslavné tvorbě druhého tisíciletí.