Plukovník je upozornil, že jestli chtějí mít ze šestého ritu skutečný prospěch, musejí se podrobit velmi tvrdé disciplíně. Navrhl jim, aby nějaký čas přemýšleli o tom, zda jsou ochotni se pro zbytek svého života takové disciplíně podrobit. Ty, kdož by si přáli pokračovat, pozval znovu na příští týden. Po týdnu na rozmyšlenou se dostavilo jen pět členů skupiny, avšak plukovník řekl, že je to lepší výsledek než v jakékoliv skupině, kterou vedl v Indii.
Když vysvětloval dodatečný ritus, řekl, že cvik povzbuzuje regenerační energii těla. Tento proces působí nejen na duševní svěžest, nýbrž obnovuje celé tělo. Ale zdůrazňoval znovu, že to vyžaduje sebekázeň, které se většina lidí není schopna podrobit. Potom pokračoval ve vysvětlování:
“U průměrného muže nebo průměrné ženy je odčerpávána největší část životní síly, která vyživuje energetická centra neboli čakry v podobě sexuální energie pouze spodními čakrami, takže zbylé čakry jsou vyživovány nedostatečně.
Abychom dosáhli optimálního účinku, musíme tuto mocnou energii nejprve aktivovat a pak nasměrovat nahoru tak, aby ji mohlo užívat všech sedm čaker. Jinými slovy: jestli chceme energii převést do horních čaker, je nutné uzavřít se do celibátu. (Poznámka vydavatele na konci této kapitoly.)
Přestože se zdá, že je velmi jednoduché nasměrovat životní energii nahoru k vyšším čakrám, většinou se to nedaří. Na Západě se o to pokoušely mnišské řády a ztroskotaly, protože se snažily pohlavní energii ovládnout tím, že ji potlačovaly. Existuje jen jeden způsob, jak ovládnout tento mocný pud, který nevede cestou jeho potlačení, ale cestou jeho přeměny a zároveň pozvednutí. Takovým způsobem jste nejen “životní elixír", jak býval nazýván, objevili, ale také ho užili, což se dříve dařilo jen zřídka.
Jestliže chcete provádět Šestý ritus, dbejte následujícího. Měl by se praktikovat jen tehdy, když máte přebytek sexuální energie a přirozenou potřebu ji nějak realizovat. Naštěstí je ritus tak jednoduchý, že ho můžete provádět kdykoliv a kdekoliv, když pocítíte jeho potřebu.
Postavte se zpříma a zhluboka vydechněte. Přitom se předkloňte dopředu a opřete se rukama o kolena. Vytlačte z plic poslední zbytek vzduchu a vraťte se do předchozího vzpřímeného postoje. Dejte ruce v bok a zakloňte se. Tím se vám narovnají záda. Vtáhněte přitom břicho co možná nejvíc dovnitř a hrudník zvedejte vzhůru.
V takové pozici zůstaňte tak dlouho, jak to vydržíte. Když už se konečně budete muset nadechnout, nechtě proudit vzduch nosem. Když budete mít plíce plné, vydechněte ústy. Při výdechu uvolněte paže a svěšte je volně podél těla. Několikrát se zhluboka nadechněte. To je ritus, který zakončuje celý systém cviků - jakási jeho koruna. Pro většinu lidí je třeba ho jen třikrát opakovat, aby byla jejich sexuální energie převedena s celou svou působností směrem vzhůru.
Existuje jediný rozdíl mezi člověkem, který je zdravý a vitální, a člověkem těžícím z těchto tibetských cviků. První vyjadřuje svou životní sílu sexuální energií, zatímco druhý vede tuto sílu směrem vzhůru, aby tak dosáhl harmonie a rovnováhy všech sedmi center energie. To je také důvod, proč je takový člověk každým dnem, každým okamžikem mladším a mladším. Vyrábí si sám v sobě pravý "elixír mládí".
Teď už chápete, že si .pramen mládí' nosí každý v sobě. Pět tibetských ritů - nebo šest, abych byl přesný - je klíčem, který otevírá dveře. Když pomyslím na Ponce de Leona a jeho marné hledání ,studny mládí', kolik strastí si vytrpěl, aby se pak vrátil s prázdnýma rukama. A přitom mohl dojít k cíli, aniž by opustil svou rodnou zem. Ale stejně jako já, věřil i on, že se tato ,studna mládí' musí nacházet v nějakém vzdáleném koutu naší země. Neměl ani tušení, že je celou dobu ukryta v něm samém.
Pochopte také, prosím, že ten, kdo chce šestý ritus provádět s úspěchem, musí uvnitř sebe pociťovat alespoň nějakou sexuální energii. Pro člověka, který nic takového necítí, je tento ritus zhola zbytečný. On nebo ona by ho v takovém případě neměli praktikovat, protože by mohl vést ke skleslosti. Místo toho by měl takový člověk bez ohledu na své stáří cvičit v dostatečné míře všech pět tibetských cviků, až pocítí opět dostatek sexuální energie.
Tento šestý cvik by rovněž neměl provádět ten, kdo k němu nemá dostatečně silnou motivaci. Když někdo cítí nedostatečnost, co se týče vyjádření své sexuality a musí stále bojovat, aby překonal sílu její přitažlivosti, pak není ani schopen svou energii přeměnit a směrovat jinam. Jeho energie by mohla naopak podporovat neklid a vnitřní konflikt. Šestý ritus je určen především pro ty, kdo cítí, že v sexuální oblasti došli naplnění a mají skutečnou touhu se věnovat jiným cílům.
Pro většinu lidí je volba života v celibátu neschůdnou cestou; ti by měli zůstat u prvních pěti cviků. Avšak může se stát, že praktikování těchto cviků časem povede ke změně priorit a k upřímné touze po vyšších cílech.
V takovém okamžiku by se měl dotyčný nebo dotyčná pevně rozhodnout a začít žít jiným životem. Takový člověk by měl být schopen pokračovat v cestě, aniž by se stále ohlížel. Jen ten, kdo to dokáže, je na cestě k mistrovství a je schopen využít životní síly k dosažení všeho, co si přeje."