Život na jiných planetách?

Lze si vubec predstavit, že bychom my, svetoobcané 20. století, nebyli jedinými bytostmi podobnými cloveku ve vesmíru? Vzhledem k tomu, že si v žádném muzeu zatím nemužeme prohlédnout preparovaného homunkula z cizí hvezdy, zdá se být odpoved: „Jen naše Zeme je obydlena lidmi!" presvedcující a dostatecne podložená. Jakmile však uvedeme do prícinného vztahu nekteré výsledky nejnovejších bádání a soucasných výzkumu, ocitneme se rázem v bujne rašícím pralese otazníku.
Astronomové tvrdí, že prosté, neozbrojené oko vidí za jasné noci na obloze asi 4500 hvezd. Již skromný dalekohled malé hvezdárny jich však umožní videt témer dva milióny a moderní astronomický reflektor registruje svetlo miliard vzdálených sluncí, svetelných bodu, z nichž se skládá Mlécná dráha. V nesmírných rozmerech je však naše Galaxie jen nepatrnou cástí neporovnatelne vetšího systému, jakéhosi svazku galaxií, sdružujícího asi dvacet galaxií v prostoru o prumeru 1,5 miliónu svetelných let (svetelný rok = 9,5 bilionu km). A tento systém je opet nicotným ve srovnání s mnoha tisíci spirálních mlhovin, objevených elektronickými teleskopy.* To platí ovšem dnes — ale vždyt tyto výzkumy také teprve dnes zacaly…
Hvezdár Harlow Shapley pripouští, že v dosahu našich dalekohledu je asi 1020 hvezd. Jestliže pripisuje teprve každé tisící hvezde planetární systém, lze to považovat za mimorádne opatrný a strízlivý predpoklad. Vycházejme z neho dále a predpokládejme, že by opet každý tisící z techto planetárních systému byl obdaren podmínkami vhodnými pro život; zustává stále 10exp14 hvezd. Shapley se ptá dál: kolik z tohoto v pravém slova smyslu astronomického poctu vesmírných planetárních systému má atmosféru, vhodnou pro vznik a rozvoj života? Opet každý tisící? Nuže, i pak zbývá nepredstavitelný pocet 1011 hvezd, obklopených planetárními systémy, obdarenými podmínkami života. I když pripustíme, že z celkového poctu vhodných planetárních systému život skutecné vznikl v pouhé tisícine prípadu, zbývá pro naše úvahy stále 100 miliónu planet obydlených živými tvory. Tyto výpocty ostatne spocívají na možnostech, poskytovaných moderními, dnešními hvezdárskými dalekohledy, jejichž vývoj a zdokonalování neustále pokracují.
Podle domnenky biochemika dr. S. Millera se na mnohých vhodných planetách vyvíjely životní podmínky a posléze život sám rychleji, než na naší Zemi. Tyto odvážné výpocty naznacují, že by civilizace predstihující civilizaci pozemskou mohla vzniknout nejméne na 100 000 planetách. Profesor dr. Willy Ley, známý autor vedeckých knih a prítel Wernhera von Brauna, mi v New Yorku rekl:
„Pocet hvezd jen v samotné Mlécné dráže je dnes odhadován na 30 miliard. Predpoklad, že naše Galaxie, naše Mlécná dráha, obsahuje prinejmenším 18 miliard hvezd s planetárními systémy, je dnes z hlediska hvezdárství zcela prijatelný. Pokusme se ted co nejvíce zmenšit tato císla a predpokládejme, že teprve v každém stém planetárním systému obíhá planeta svou hvezdu ve vzdálenosti vhodné pro život — zustává tedy stále 180 miliónu planet, které by mohly nést život.
Predpokládejme dále, že se pouze na jedné ze sta planet, schopných život zrodit, tak skutecne stalo — to je porád 1,8 miliónu oživených obežnic. A konecne predpokládejme, že na sto takto oživených planet pripadá jedna jediná, obydlená bytostmi inteligentního stupne homo sapiens. I tato úvaha pripisuje Mlécné dráze zástup 18 000 obydlených planet."
Vzhledem k tomu, že poslední výzkumy dospívají k poctu 100 miliard hvezd, tvorících naši Galaxii, svedcí pocet pravdepodobnosti pro daleko vyšší císla, než k jakým opatrne a strízlive došel profesor Ley.
Aniž bychom se oháneli utopickými císly a bez ohledu na vzdálené cizí galaxie, smíme tedy predpokládat v pomerné blízkosti Zeme alespon 18 000 planet s podmínkami blízkými podmínkám pozemským. Mužeme ovšem v úvahách pokrocit o krok dále: kdyby bylo ve skutecnosti obydleno pouhé jediné procento techto planet, i pak zbývá plných 180…
Existence planet blízkých Zemi s podobným složením atmosféry, podobnou gravitací, flórou a snad dokonce i s podobnou faunou je zkrátka témer nepochybná. Ostatne — muže být život opravdu jen na planetách podobajících se Zemi?