Zikmund - Katedrála sv.Víta v Praze

16.07.2006 11:59
Srdce zvonu Zikmund ochraňuje českou zemi.  
     
  1670 prasklo srdce zvonu Zikmund. Umírá Jan Amos Komenký.  
  1789 se zvon odmlčel. Moravou a Slezskem prošla plenící vojska na severoitalská bojiště.  
  15. 6. 2002 při svátečním zvonění na večerní mši při příležitosti svátku sv. Víta se zlomilo Zikmundovo 200 let staré srdce. Necelé dva měsíce po události postihly Čechy katastrofální povodně.  
     
     
         
         
  Technická data o zvonu
spodní průměr - 256 cm, výška - 203 cm, rozpětí závěsu - 316,5 cm
váha - cca 16 500 kg, váha srdce - 450 kg, délka srdce - 269 cm
rok ulití - 1549, zvonař - Tomáš Jaroš
 
  Zvon je zavěšen na dřevěném závěsu. Koruna je šestiuchá s výraznými reliéfy obličeje starce. Na čepci je široký pás akantových listů a pod ním v jednoduchých linkách figurální pás s motivem Vraždění neviňátek. Plášť je pokryt četnými plastikami. V současném zavěšení na jižní straně je velký věnec s výjevem Zvěstování Panně Marii. Tento reliéf byl zhotoven podle předlohy A. Dürera. Po stranách věnce jsou plastiky světců - napravo Sv. Ludmila, nalevo Sv. Vojtěch.  
  Popis zvonu
Pod věncem je nápis v rámečku: THOMAS IAROSCH BRVNENSIS AVXILIO DIVINO ME FVDIT
Nad věncem jsou tři jednoduché linky - prostřední je širší. Pod linkami je opět pás akantových listů.
Na západní straně zvonu je devítiřádkový nápis v rámečku:
1. SERENISSIMVS AC INVISTISSIMVS PRINCEPS DO
2. MINVS DNVS FERDINANDVS ROMANORVM.HVN
3. GARIAE.BOHEMIAE.ZC REX.INFANS HISPANIARV.
4. ARCHIDVX AVSTRIAE ZC HANC CAMPANAM
5. FVNDI IVSSIT OB REMEDIVM ET SALVTEM ANIMA
6. SVAE AC SERENISSIMAE ANNAE REGINA CONTHO
7. RALISSVA CHARISSIMAE.FILIA WLADISLAI OLIM
8. REGIS HVNGARIA ET BOHEMIA.SIT DEO OPTIMO
9. MAXIMO HONOR LAVS ET GLORIA PEROMNIA.
Pod nápisem je císařský znak, který drží dva okřídlení lvi. Je ověnčen řádem zlatého rouna s beránkem. Na vrcholu znaku je císařská koruna, pod ní erb se svatou orlicí (orlice má na hrudi 3 další erby skládané na sebe]. Po stranách znaku jsou opět plastiky světců, tentokrát nalevo sv. Václav, napravo král Zikmund.
Na východní straně zvonu je sedmiřádkový nápis v rámečku:
1. ANNO DOMINI MDXLVIIII AD HONO
2. REMDEI OMNIPOTETIS ET BEATISSI
3. MAE VIRGINIS GENITRICIS DOMINI NOS
4. TRI IES VCHRISTI NECNON ET SAC
5. TORVM VITI.VENCESLAI.ADALBERTI.
6. SIGISMVNDI.PROCOPII.LVDMILAE PA
7. TRONORVM ECCLESIAE PRAGEN
Pod rámečkem je sedmicípá hvězdička nad křížem s Kristem, nalevo od kříže klečí modlící se Ferdinand I. se dvěma andílky, nesoucími královské klenoty - korunu a žezlo, napravo od kříže je modlící se Anna Jagellonská se dvěma andílky, jeden nese korunu.
Na severní straně je věnec s motivem Nejsvětější Trojice. Nalevo od věnce je plastika sv. Vojtěcha, napravo sv. Víta s palmovou ratolestí. Pod věncem je velký kapitulní erb.
Na věnci jsou pod pásem akantových listů 4 reliéfy:
1. Herkules zápasící se lvem (2x)
2. Herkules zápasící s drakem (2x)
Pod nimi je hrana a pod hranou je po obvodu zasazeno 26 mincí a 2 kulaté plastiky andělíčků u štítu.
 
  Srdce zvonu
Srdce je zavěšeno v šarnýru na kůži, stažené ocelovými destičkami. Je na něm datace 1798 a údaj roku o opravě 1819.
Zvon má čtyři ráhna a je zvoněn ručně.
Směr pohybu je sever - jih.
 
  Původní zvonice Katedrály měla celkem sedm zvonů. Dne 30. října 1916 však byly zabaveny pro vojenské účely tři dodnes chybějící zvony (takzvaná válečná rekvizice). Zvony nesly jména Dominik, Maria a Ježíš. Podaří-li se opatřit potřebné finanční prostředky (v cenách na přelomu let 1994/95 by se jednalo o částku asi 1.000 000 Kč) získá tak nejen Svatovítská katedrála, ale i celá Praha a s ní i národ český po velkolepé loretánské zvonkohře zvonkohru s jedním z největších zvonů svého druhu na světě. Přitom je nutné mít stále na zřeteli, že zvony katedrály sv. Víta za celou dobu své existence - tedy za téměř 500 let - vždy byly, jsou a doufejme že i budou rozeznívány jen a jen lidskou silou.
Náš svěřenec, 16,5 tuny vážící, zavěšený v prvním zvonovém patře zvonové a hodinové věže svatovítské katedrály, oslavil v roce 1999 své 450. narozeniny. Po dobu, co visí na věži toho zažil opravdu mnoho. Vystřídala se u něj spousta zvoníků, mnoho rukou - a mnohdy i známých rukou. Vždycky, když zní jeho hlas, je každému jasné, že je ohlašována nějaká slavnostní chvíle nebo významná událost. Jeho mohutné "G" je při dobrém větru slyšet do velké dálky. Za sebe musím říct, že pro mě byla vždycky čest, moci se postavit k Zikmundovu lanu a zvonit jej. Rozdáváme jím radost i smutek všem, kteří vědí, co znamená hlas zvonu, všem, kteří chápou, co zvonění znamená pro nás a tedy i pro ně. Co dodat na závěr? Aby Zikmund vydržel v pořádku a bez úhony na své věži ještě hodně dlouho, aby mu nikdo neublížil a aby na něj "jeho zvoníci" zvonili vždy s úctou a velkou chutí a přitom šetrně.
 
  Zikmund je největším zvonem u nás a 22. největším zvonem svého druhu na světě.